Pomáhací Aneb Struhadlo

Středa v 23:50 | Vyděšená prvorodička
Není kdy. A to toho mám tolik na srdci.
 

Antikoncepční Aneb Babetiny prsky XVI.

5. května 2017 v 10:18 | Vyděšená prvorodička
-vzácná chvíle na zápraží při západu slunce-
Babeta:
"Mami!" chvíle ticha "Nebo..." "Tati!"

Nejdražší muž objímaje prvorodičku:
"Teď tu máme něco důležitýho na práci, počká to?"

Počítání oveček a dětí Aneb Proměnlivá

30. dubna 2017 v 14:06 | Vyděšená prvorodička
Za ty roky svého čerstvého mateřství (považte, jedno nemluvě v naší rodině se kontinuálně drží pět let) jsem přišla na spoustu důležitých věcí.
 


Nestíhačka Aneb Udivená

25. dubna 2017 v 21:44 | Vyděšená prvorodička
Klikáte a divíte se, že nenacházíte žádné prvorodí příhody k popukání?
Přiznám se, že si taky občas kliknu a taky se divím.
Ale vysvětlení je prozaické. Mám tři děti, vážení. A nestačím se vlastně ani divit.

Akce nočník Aneb Zkouška charakteru

27. února 2017 v 22:27 | Vyděšená prvorodička
Když jsem Babetu ještě nosila v břiše, byla jsem jednou v mé oblíbené (protože nejbližší) drogerii vybírat balení a mazání na děti.
Tenkrát již obtěžkána skoro dvaceti kily, co tam dřív nebyly, taškou a vozíkem, připadala jsem si malinko, opravdu decentně nemotorně, jak jsem kličkovala mezi regály ve snaze najít správný neparfemovaný miminí šampon (který jsem do konce spotřební doby nezvládla použít, protože Babeta byla dlouho plešatá).

Respirační Aneb Babetiny prsky XV.

20. února 2017 v 8:03 | Vyděšená prvorodička
S usoplenými dětmi v autě, směrem do přírody.

Prvorodička:
"Děti, musíte pak pěkně dýchat, ať se vám roztáhnou hrudní košíčky."
(mrknutí na tatínka, jestli si na hlášku z filmu vzpomněl. Vzpomněl.)

Babeta:
"No, to jo. To je důležitý. To budem dýchat. A víš co? Já jsem dýchala i v Praze a pro jistotu dýchám už i teď. "

No, jistota je jistota.

Ze života pěti Aneb Střípková

16. února 2017 v 10:48 | Vyděšená prvorodička
Život pádí, děti se prodlužují, dny se prodlužují, děti těžknou, peněženka ne. Nestíhám, nestačím (o nějakém svačení ani nemluvě), proto alespoň telegraficky.

Do boje! Aneb Šestinedělka

24. ledna 2017 v 12:15 | Vyděšená prvorodička
Omlouvám se čtenářům nedočkavým nových prvorodích příhod, ale moje obavy z obsluhy tří dětí dvěma rukama se naplnily.
Jako, většinou je to pohoda, ale párkrát denně nastávají okamžiky, kdy se to prostě nedá.

Týden trojitá Aneb Tour de porodnice

10. prosince 2016 v 21:46 | Vyděšená prvorodička
A je to. Je nás 3+2. A nebo 2+3?
Nebudu vás nudit vyprávěnkami o porodu,to jste přece četli ne jednou, ale hned dvakrát, nebudu psát o tom, že mi poprvé filmově praskla voda (ačkoli scéna, jak v šest ráno stojím v chalupě v noční košili na ručníku a přemýšlím, jak se obléknout tak nějak za sucha, by se v žádném bijáku neprosadila), že to byl nejdelší porod (teda technicky ne, ale mně se tak zdál, protože jsem si ho celý odhekala v porodnici), a že to fakt dost bolí (čím častějc rodím, tím víc si říkám, proč jsem do toho zase šla).

Odpočítávání Aneb Mezičas

29. listopadu 2016 v 14:06 | Vyděšená prvorodička
Stejně jako před dvěma lety, i teď už dny a hodiny nemají pro Prvorodičku valněho významu. A musím říct, že v celém širém okolí jsem sama.
Nevím, neplánuju, bdění a spánek vrstvím značně nepravidelně a jen čekám. Čekám, kdy se Odinovi zachce. V porodnici mi totiž už dva týdny tvrdí, že já už můžu. Teď je to jen na něm.

Ostatním začal Advent a shánění veledarů a předvánoční šúrink.

Další články


Kam dál