Milníky Aneb Bacha na houčkaku!

9. října 2017 v 23:33 | Vyděšená prvorodička
Jak se babí léto převalilo do opravdovskýho podzimu, školka už je vlastně rutina, volby jsou za rohem a pomalu se blíží čas psaní Ježíškovi, zaznamenala jsem u svých dětí jisté progresy, co lze při troše dobré vůle nazvat zásadními milníky.
 

Semleti systémem Aneb Sbohem hippie léto!

18. září 2017 v 12:45 | Vyděšená prvorodička
Konečná, jsme zase lufťáci. Abyste rozuměli, plán zněl jasně. V létě se zdržovat co nejvíce na chalupě a tak nějak tam zapustit kořeny. Pokusit se o to. Abychom zjistili, jestli to tam máme rádi, i když jsme tam pořád. Abychom tam jednou mohli být pořád.

Rytmická Aneb Každej si hledá to svý

18. srpna 2017 v 1:57 | Vyděšená prvorodička
Schválně, moji drazí, kdo z vás poznal narážku na píseň v titulku?
Podobně jako refrén tohoto songu, i Prvorodička hledá, kam sebe vrazit. Jestli je spíš chůvou na plný úvazek, nebo full time mámou, co se našla v mateřství, nebo jen mladou šťavnatou a perspektivní (sic!) ženou, co se jí přihodly tři děti.
 


Pomáhací Aneb Struhadlo

21. června 2017 v 23:50 | Vyděšená prvorodička
Není kdy. A to toho mám tolik na srdci.

Antikoncepční Aneb Babetiny prsky XVI.

5. května 2017 v 10:18 | Vyděšená prvorodička
-vzácná chvíle na zápraží při západu slunce-
Babeta:
"Mami!" chvíle ticha "Nebo..." "Tati!"

Nejdražší muž objímaje prvorodičku:
"Teď tu máme něco důležitýho na práci, počká to?"

Počítání oveček a dětí Aneb Proměnlivá

30. dubna 2017 v 14:06 | Vyděšená prvorodička
Za ty roky svého čerstvého mateřství (považte, jedno nemluvě v naší rodině se kontinuálně drží pět let) jsem přišla na spoustu důležitých věcí.

Nestíhačka Aneb Udivená

25. dubna 2017 v 21:44 | Vyděšená prvorodička
Klikáte a divíte se, že nenacházíte žádné prvorodí příhody k popukání?
Přiznám se, že si taky občas kliknu a taky se divím.
Ale vysvětlení je prozaické. Mám tři děti, vážení. A nestačím se vlastně ani divit.

Akce nočník Aneb Zkouška charakteru

27. února 2017 v 22:27 | Vyděšená prvorodička
Když jsem Babetu ještě nosila v břiše, byla jsem jednou v mé oblíbené (protože nejbližší) drogerii vybírat balení a mazání na děti.
Tenkrát již obtěžkána skoro dvaceti kily, co tam dřív nebyly, taškou a vozíkem, připadala jsem si malinko, opravdu decentně nemotorně, jak jsem kličkovala mezi regály ve snaze najít správný neparfemovaný miminí šampon (který jsem do konce spotřební doby nezvládla použít, protože Babeta byla dlouho plešatá).

Respirační Aneb Babetiny prsky XV.

20. února 2017 v 8:03 | Vyděšená prvorodička
S usoplenými dětmi v autě, směrem do přírody.

Prvorodička:
"Děti, musíte pak pěkně dýchat, ať se vám roztáhnou hrudní košíčky."
(mrknutí na tatínka, jestli si na hlášku z filmu vzpomněl. Vzpomněl.)

Babeta:
"No, to jo. To je důležitý. To budem dýchat. A víš co? Já jsem dýchala i v Praze a pro jistotu dýchám už i teď. "

No, jistota je jistota.

Ze života pěti Aneb Střípková

16. února 2017 v 10:48 | Vyděšená prvorodička
Život pádí, děti se prodlužují, dny se prodlužují, děti těžknou, peněženka ne. Nestíhám, nestačím (o nějakém svačení ani nemluvě), proto alespoň telegraficky.

Další články


Kam dál