Jsem tlustá aneb Nemáš nějaký velký prsa?

10. června 2012 v 10:27
Dobrý na začínajícím těhotenství je to, že je.
Nevýhodou je to, že není vidět. A pokud jste tak pověrčiví jako já, zachováváte pravidlo tří měsíců. To znamená, že se po tuhle dobu nikdo nemá dozvědět o mém změněném stavu.



Protože první trimestr se vyznačuje mimo jiné tím, že je největší pravděpodobnost samovolného potratu.
Čili nikomu to neříct, dokud to není jistý. Taky to nikdo nepozná. Mimo poznámek typu: " Ty s náma nejdeš na vínko? Seš těhotná nebo co?", se to dá celkem přežít.
Na druhou stranu je to největší událost v dosavadním životě, takže se s tím chce člověk pochlubit.
Já jsem navíc docela začala přibírat. Na konci třetího měsíce to bylo asi +8kg, což při původní váze kolem 50 kilo je už docela znát. Pomalu jsem redukovala šatník na kousky do kterých se ještě vejdu, ale nevypadám úplně tlustá (rozuměj těhotná).
Takže dotaz: "Nemáš nějaký velký prsa?" je na místě. Nicméně lidé v mém okolí se to dozvídali v rozumných dávkách. Někomu jsem se pochlubila, zbytek zařídila šeptanda. A pak už jen nenadálé telefonáty nebo SMS od dlouho neviděných kamarádů ve stylu: "Ahoj, jak žiješ? Máš se? Všechno v pohodě? Hele, slyšel(a) jsem něco, je to pravda? Jako vážně jo? No to teda potěškoště!"
Nakonec je z toho všeho člověk tak otrávenej a vyčerpanej, že k některým známým se zpráva o rozšíření zástupu daňových poplatníků vydělávajících na náš důchod dostane třeba až za půl roku.
"Aha, ty to nevíš, no já jsem těhotná, mám břicho jak buben, rodit budu za chvilku...."
Ale jakmile se přehoupne období Rozladěná a tlustá do části Očividně těhotná, je to hned o něčem jiném.
Když pominu úbytek nabídek na společenské vyžití. -"No, my jdem na koncert/na volejbal/do hospody/cokolijinéhodělajílidivevolnémčase. Ani jsme ti to nedali vědět, když seš těhotná, tak to pro tebe asi úplně není, ne?"
Je, vážení, je. Je to poslední šance rozhodovat o svém volném čase sama a těhotenství není nemoc. Každá si rozhodneme sama, co pro nás je a co není.
Je to období zamyšleného koukání do blba a hlazení začínajícího bříška. Protože pohádka teprve začíná, vidina mateřství je zatím velmi rozmazaná, ale je jasné, že se něco zásadně mění.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Draconis Draconis | Web | 23. srpna 2012 v 9:35 | Reagovat

To je poprvé co si asi přečtu celý blog

2 Sona Sona | E-mail | 10. září 2013 v 21:43 | Reagovat

Tak já to nevydržela a rozkecla to hned. :-D Jinak tě chápu. Mě strašně štvalo, že od té doby co jsem otěhotněla se mnou tak nějak nikdo nepočítal. Připadala jsem si jako nemocná. Ne těhotná. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama