Seniorky v parku aneb Špatná matka

27. června 2012 v 8:49 | Vyděšená prvorodička
Ve chvíli, kdy si donesete drobečka z porodnice domů, přestáváte být oficiálně pacientkou - prvorodičkou, tedy ženou opečováváníhodnou, a začnete být pouze "matkou".
A hurá do toho. Nejdřív zlikvidovat škody v bytě po vaší několikadenní nepřítomnosti. Do toho samozřejmě neustále odbíhat k miminku, bez ohledu na to, jestli je vzhůru nebo spí. Je to přece první okamžik, kdy ho nemáte neustále na očích.
Takže když je vzhůru nakojit, přebalit, pochovat, uspat. A když spí tak kontrolovat, jestli dýchá, jestli se nepřehřívá, jestli se v tichosti nedusí zvratky.
Řeknu vám, ta rozpolcenost, kdy nemyslíte na nic jiného, než mít aspoň deset minut pro sebe, zatímco sundáváte devátou podělanou plenku, a pak ustavičného napínání sluchu směrem postýlka (takže z těch zasloužených deseti minut vám zbudou asi dvě - to je slastné koukání do blba), vám vydrží ještě dlouhou dobu.


A když poprvé vyjedete s kočárkem ven, mění se najednou úplně všechno.


Po pěti dnech strávených za zdmi porodnice a nejhezčího počasí jsem se nemohla dočkat návratu do reálného života. (Samozřejmě pak tři dny v kuse pršelo)

Hm. Hned první noc jsem volala hasiče. Ne k nám! Před domem kolem čtvrté ranní (přesně v polovině jediné dvouhodinovky denně, kdy mi bylo dovoleno spát v kuse) hořela popelnice. Pak od ní chytlo i nejblíž zaparkované auto a šlehaly dvoumetrové plameny. Dispečer evidentně nenadšený z noční šichty mi sdělil, že ano, ví o tom, prej je to malej požár a už tam asi někdo jede.
Než dvě hasičská auta se zapnutými sirénami (parádní zvuk pro novorozence, vážně. Děkuju) dorazila do ulice, už hořela auta tři a popelnice (plastová) se vsákla do země.
Takže kromě zvuku túdý túdý a nečekaně intenzivního světla plamenů pronikal do našeho bytu i onen typický odér pálících se pneumatik.
Tak tě tady na tom světě vítáme, mrňousku!
Ačkoli to nebyla taková katastrofa a za hodinu už na místě hlídkovala jenom policie (aby někdo cenné věci ve zbytcích aut nechtěl náhodou nelegálně zpeněžit), stejně jsem byla vyděšená. Napůl z nečekané noční eskapády a možná spíš z toho, že nemůžu usnout. A budu unavená a určitě budu mít málo mlíka...

Vážení, děti pláčou. Ano. A je to jev fyziologický, nikoli patologický. To bych chtěla vzkázat všem seniorkám v parku, kam se pravidelně vydávám na procházky s kočárkem.
Hned od prvního dne, kdy jsem si troufla ven déle než na hodinu, mě pronásledují pichlavé oči stařen vyhřívajících si své kosti na počmáraných lavičkách v parku.
B. jako by to věděla. Spí na procházce dvě hodiny v kuse a zapláče jedinkrát. Zato z plných plic. A pokaždé v okamžiku, kdy míjíme nějakou takovou seniorku. A hned za sebou slyším: "No ono se to děťátku asi nelíbí, ta dlažba tady, jak to moc drncá, že paní." "Ts, ta máma se tváří, že se jí to vůbec netýká." "Ono má asi hlad/je počůraný/je mu zima nebo teplo."
A k tomu grimasa, která je na celém světě univerzální a vyjadřuje, že jsem špatná matka. Ta nejhorší na světě. A měli by mi dítě s konečnou platností na místě odebrat.
A snad nejhorší je "Jejda, ono miminko pláče." -Jé, děkuju za upozornění, já bych si toho ani nevšimla, že mi dítě samým řevem zrudlo.
Takže kolem takových lidí probíhám sprintem, aby si mysleli, že s plačícím miminkem utíkám domů, abych uspokojila jeho potřeby, které tak hlasitě demonstruje. A pak za rohem zpomalím a prostě čekám, až si B. odbude svou minutu pláče, aby pak mohla spinkat nebeským spánkem ještě dvě hodiny.
Stejné je to s přebalováním venku, s převlékáním, s kojením. Ovšem kojení je téma na další delší článek.

O co větší pohrdání a znechucení vidím ve tvářích těchto žen, co vychovaly kupu dětí, o to větší účast nacházím v očích maminek s kočárky, které mě míjí. Ne stařeny, které kdysi v prehistorii odchovaly pět dětí a osmnáct vnoučat, ale tyhle, tyhle dámy totiž přesně vědí...
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Alue Alue | E-mail | Web | 20. července 2012 v 9:11 | Reagovat

no jo, babka na lavičce se nudí, tak si musí najít něco na zábavu :)

2 cheap muslim wedding dresses cheap muslim wedding dresses | E-mail | Web | 18. ledna 2013 v 10:46 | Reagovat

This can be a really good read for me. Must admit that you are among the best bloggers I've ever read. Thanks for posting this informative article.
http://www.movedress.com/prom-dress-function-occasion.html

3 Sona Sona | E-mail | 10. září 2013 v 21:17 | Reagovat

To známe. Moje malá plakala opravdu hodně a to občas i venku. Lidi na mě koukali pohledem: Proč něco nedělá? Proč ho neutiší, nepochová? :-D Těžko vysvětlit, že by to v ten moment prostě nepomohlo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama