Aspoň ponožky aneb Krkavčí matka

9. července 2012 v 10:44 | Vyděšená prvorodička
Co opravdu, ale opravdu potřebujete mít pro miminko?
Názory (a nejen ty z těhulkovských diskusí) se dost liší.
Když jsem si udělala kompletní seznam nezbytností - poskládaný ze všech možných zdrojů -, vyšla mi jeho délka podobná roli Kerouacova románu Na cestě. Proškrtala jsem (dle mého názoru) naprosté zbytečnosti a zredukovalo se to na polovinu. Pořád to byl ale asi kilometrový seznam.
Jaké štěstí, že kolem mě je hromada matek s více či méně odrostlými dětmi.



S mužem jsme se domluvili, že v rámci zachování rovnováhy rodinného rozpočtu koupíme jen to nejnutnější a zbytek z druhé ruky nebo od přátel.
Jediné, co jsem si prosadila, byl kočárek. Pečlivě jsem četla všechny testy a recenze, prohlédla asi milion obrázků a během týdne se ze mě stal expert, který jediným pohledem na kočárek jedoucí po ulici dokázal říct hlavní výhody a nevýhody toho kterého modelu, včetně poměru kvalita/cena.
Kritéria byla jasná. Jedině trojkombinace (což znamená měnitelné korby, aby kočárek rostoucímu dítěti vydržel opravdu dlouho), čtyři terénní nafukovací kola (nepodlehla jsem trendu designových trojkolek, které jsou ovšem neřiditelné, a do historického centra města jedině kola, která z miminka nevyklepou duši...) a přehazovací rukojeť (druhá možnost je přehazovací korba. Což znamená, že pokud dítěti svítí do očí, nedá se přesunout madlo za jeho hlavu, nýbrž musíte odpoutat asi osmikilovou korbu i s pětikilovým dítětem a nasadit na podvozek čelem vzad).
A pak byl cenový limit, který mi muž nastavil, a to 7000Kc.
Zjistila jsem, ze nabídka není zas až tak široká (při dodržení všech mnou požadovaných parametrů). Nebudu vás napínat, i tuhle jedinou věc, kterou jsem chtěla pro miminko novou, jsem nakonec výhodně pořídila přes inzerát.

Tak. Miminko má v čem jezdit. Kde bude spát? Postýlka včetně peřinek je pamětnice. Spával v ní před spoustou let můj muž. Nu což, design a funkce několika sešroubovaných tyček se zas až tak nemění.

Miminko má v čem jezdit, má kde spát, ale přece nebude nahaté. Ani jsem tuhle myšlenku nemusela nadhodit kamarádkám s dětmi a už se mi doma začaly štosovat krabice, pytle a tašky přecpané dětským oblečením.
A já poctivě prala, třídila, skládala, rovnala...a lámala si hlavu, kam tu hromadu věcí dám.

Dětskou kosmetiku jsem taky moc neřešila. Mýdlo, krém na opruzeniny, kartáč na vlásky a nazdar. A měla jsem pravdu. Na ošetřování miminka totiž opravdu stačí olivový olej.

Téměř všechno ostatní a spoustu navíc pořídila mužova maminka, která se do role babičky tak vžila, že nám nosila každý týden tašky všeličehos.
Vanička, podložka do vaničky (která se do ní ovšem nevejde), nafukovací podložka na přebalovací pult, plenky, povlečení, oblečení, čepičky, zavinovačka, fusak na zimu, spací vak (jo, tak se to fakt jmenuje. A je to místo pyžamka a peřinky. Vypadá to jako zateplený šatičky, co jsou dole sešitý a v tom spí děťátko a nemůže se tak odkopat), bryndáčky, dečky, teploměr a hračky do vany.
A kdybych ji včas nezarazila, nosila by toho po kilech doteď.
Jednou jsem se jí opatrně prořekla (při vyjmenování toho, co jsem zdědila za oblečení pro B., včetně množství), že nejmíň mám dupaček (rozuměj, nejmíň znamenalo, že to jediné má B. opravdu šanci trochu unosit) a hned druhý den jsem od ní inkasovala další čtyři kousky. Aby chuděrka netrpěla nedostatkem.
Dokonce nám sehnala i kočárek k druhé babičce, která bydlí předaleko a přesuny s kočárkem autobusem by byly dost náročné, pokud bych jela sama.

Párkrát se mi při tom všem zastesklo po okukování a nakupování potřeb pro miminko, protože to byla věc, na kterou jsem se v těhotenství nejvíc těšila. Ono totiž od určitého stupně těhotenství stejně nemůžete dělat moc jiných věcí.
A ouha, všechno jsem dostala nebo zdědila a nákupem dalších věcí, do našeho 1+1 bez skříní (muž je totiž nemá rád), bych byla sama proti sobě.
Takže jsem vypadala jako krkavčí matka. "Tak co, už máš nakoupenou výbavičku?" "Nemám, a ani nakupovat nebudu."

Jediná věc, kterou dostalo miminko od maminky, byly tři páry ponožek. Aspoň něco.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 income income | Web | 9. července 2012 v 12:50 | Reagovat

Chceš zvednout návštěvnost svého blogu, webu ?  Tak mrkni na odkaz http://www.websurf.cz/?ref=107149

2 Bels Bels | E-mail | Web | 25. července 2012 v 15:54 | Reagovat

Vy nemáte skříně? A jak jinak jste vyřešili úložné prostory? ;)

3 vydesenaprvorodicka vydesenaprvorodicka | 26. července 2012 v 12:37 | Reagovat

V podstatě máme jenom jednu skříň v dílně, tam se mimo nářadí snažím nacpat i mimosezonní věci a spižírnu jsm předělali na prádelnu (protože nikam jinam se pračka prostě nevešla) a nad ní mám pár polic, km ukládáme oblečení. A i jinak jsme zařídili různé "schovky" na věci. Hlavně aby to nemusela být skříň)

4 Zorka Zorka | Web | 10. srpna 2012 v 23:30 | Reagovat

Moc krásný blog.

5 large size bridesmaid dresses large size bridesmaid dresses | E-mail | Web | 18. ledna 2013 v 11:35 | Reagovat

Venus Raj really looks very pretty on the pictures, she is very photogenic``
http://www.movedress.com/muslim-wedding-dress-wedding-dress-function-occasion.html

6 Sona Sona | E-mail | 11. září 2013 v 7:30 | Reagovat

Já jsem taky skoro všechno podědila. Postýlka, oblečení, vanička, chůvičky a kočár jsem měla z druhé ruky. Jinak by jsme to fakt asi nedali.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama