Ještě deset minut Aneb Mateřská v krizi

24. července 2012 v 20:16 | Vyděšená prvorodička
Když jsem vyšla z porodnice do reálného života, samotnou mě překvapilo, jak to všechno kolem mateřství dobře zvládám.
Šestinedělí proběhlo úspěšně (pokud za úspěch považujeme to, že se obešlo bez komplikací větších než skoro uříznutý prst a bolení bříška).
A třeba vyspat se tři hodiny v kuse bylo skoro tak osvěžující, jako strávit týden povalováním na chalupě.
Jenže jakmile začalo miminko bez přestávky spát téměř celou noc, moje spánkové hodiny se vrátily do normálu.
A tady začal problém.

Pokud nešlo všechno podle plánu, tedy v osm večer nakojit, uložit drobečka a pak k němu vstát na půl hodiny kolem čtvrté ranní na další krmení, po kterém usne jako dudek do dvaceti minut, nastala apokalypsa.
Nemohla jsem usnout nejméně do osmi, a v devět už o sobě B. dávala dost hlasitě vědět.
"Mmmmm, miminko, ještě deset minut to vydrž, pak už vážně vstanu..." Jenže to není tak, jako když to v pubertě o víkendu zahlásíte rodičům, kteří se vypakují z pokoje a nechají vás dospat.
Takže po prvním jejím pípnutí jsem už jen předstírala (sobě samé) hluboký spánek. Abych do pěti minut stejně vylezla zpod peřin a hurá do toho.

Znáte ten pocit, kdy se probudíte deset minut před budíkem úplně čilí, ale podaří se vám ještě usnout, a po jeho zazvonění jste nepoužitelní ještě dvě hodiny?
Tak přesně tak funguje i s miminem.
Když vstanete pr*elí napřed, všichni v rodině ví, že se vám mají klidit z cesty a nechat vás se probrat. Dítě to ovšem absolutně nezajímá.
V tomhle okamžiku většinou tuším, že den nebude tak růžový, jak se podle barvy svítání dalo čekat.
A když mi muž oznámí, že má strašlivě moc práce, a musí to stihnout dneska, tudíž se vrátí z práce asi dost pozdě, je to neklamná předzvěst katastrofy.

Většinou se tak stane.
B. si ten den usmyslí, že bude zlobit. (Zlobit=křičet a plakat, víc toho v arzenálu zbraní zatím nemá)

Každá matka po čase dokáže rozlišit různé druhy pláče.
Ano, i já už mám svůj receptář.
Máme pláč od bolení bříška. Ostré a hlasité výkřiky, většinou doprovázené kroucením celého těla.
Dál je tu pláč hladového dítka. Něco jako silné mňoukání kočky. Není tak naléhavý, jako ostatní druhy pláče.
Pláč z nedostatku pozornosti. (To když B. chce, aby maminka povídala, a ona místo toho zpívá. Nebo aby zpívala, a ona vaří a povídá, jaká zelenina patří do polévky.) Zní jako štěkot, který, pokud se neosvědčí, přechází do dlouhého zlobného UAAAAA!
Pozor, tento druh pláče je dost podobný i pouhému volání maminky, která není v dohledu. Ustane hned, jakmile se kýžený objekt objeví v zorném poli prcka.
A nakonec pláč přetaženého dítěte. Pokud jste nikdy neslyšeli, jaké dítě je přetažené, vězte, že je to prcek, co je zvyklý v určitou dobu spát, ale z nějakého důvodu mu to není dopřáno. Pak neví, co by roupama, vzteká se a za každou cenu se snaží neusnout. (Nakonec padne vysílením.)

No, a když máme štěstí, počastuje nás B. celodenním koncertem výše zmíněných žánrů. A ačkoli má maminka už zaručené tipy, jak ten který pláč utišit, při jejich kombinaci i ty nejosvědčenější rady nezabírají.
Naopak, přidávají pláči na intenzitě.
Takže maminka povídá pohádky (pak čte nahlas noviny), zpívá, kolébá dítě (na to je potřeba najít ten vhodný okamžik, aby B. neměla pocit, že dosáhla svého, nebo si mě vycvičí, že ji pochovám, kdykoli se jí zachce, a to je, vážení, cesta do pekel horoucích), nebo jednoduše odejde a udělá si kafe. Jednak kvůli zachování zdravého rozumu a jednak, protože to občas zabírá nejlíp.

Vždycky jsem si myslela, že jsem docela trpělivý člověk. Moje dosavadní zkušenosti s dětmi různého stáří to i potvrzovaly. Ano, dokážu vysvětlovat stejnou věc patnáckrát, a různými způsoby, než všichni pochopí, co mám na mysli.
Umím strávit půl dne nějakou činností, pokud je na konci nějaký výsledek, nebo aspoň progres.
Když se mi nedaří, zkouším to znova, vymýšlím kreativní způsoby řešení.

Nevadí mi, když B. pláče. Pokud to má nějaký důvod. I kdyby jen to, že je přetažená, a teď zrovna brečet CHCE!
Ale co je moc, to je moc. Mám čerstvě vyspané a napapané miminko, kterému jsem přebalila úplně podělaný zadek dočista a dosucha, nažím se být milá a zábavná.
A ona si spokojeně brečí jako by ji na nože brali.
V tu chvíli ji mám chuť prohodit oknem. Ale snížená sazba za trestný čin už neplatí. Takže jsem si to vždycky včas rozmyslela.

Naštěstí každému dítěti po nějaké době dojdou baterky. To pak usne andílkovským spánkem a já sedím u postýlky s tikem v oku a přiblble se usmívám.

Ach, ta mateřská láska!
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 25. července 2012 v 10:59 | Reagovat

A dokážou druhy pláče rozeznat i ženy s hudebním hluchem?:)

2 vydesenaprvorodicka vydesenaprvorodicka | 26. července 2012 v 12:43 | Reagovat

Bloude, samozřejmě, empiricky potvrzeno, sama se do ´takové skupiny řadím.

3 userka userka | Web | 2. srpna 2012 v 22:01 | Reagovat

Prohodit oknem prej :D Výborný! Dneska ti přečtu celej blog, díky (viz. výše) Bloudovi, která tě má v oblíbených ženách ;)

4 Alue Alue | E-mail | Web | 22. srpna 2012 v 17:06 | Reagovat

Miluju tenhle blog :)

5 Kosma Kosma | Web | 30. srpna 2012 v 12:28 | Reagovat

Já už dnes tvrdím, že většina pláče je z hladu; s dobře najezeným břichem se zvládá i kojenecká kolika líp! :-)

6 conny conny | 14. listopadu 2012 v 19:30 | Reagovat

určitě si tento blog přečtu uplně celý dost dobrý ..prožívám podobné věci a to jsem si přečetla jen kousek..:-)

7 cheap dresses cheap dresses | E-mail | Web | 18. ledna 2013 v 10:38 | Reagovat

This is absolutely gold. I did not expect that I'd get so much out of reading your write up! You've just got yourself a returning visitor Smile
http://www.movedress.com/cathedral-wedding-dress-wedding-dress-function-occasion.html

8 Eva Eva | Web | 17. května 2013 v 14:07 | Reagovat

To nemá chybu.

9 Sona Sona | E-mail | 11. září 2013 v 10:04 | Reagovat

Koukám, že máš asi taky pěkného křiklouna. Já si nedojdu v klidu ani na záchod. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama