Tříměsíční kolika aneb Chleba se sýrem

4. července 2012 v 16:52
Matky a jiní zasvěcení už ví, co se ukrývá pod pojmem tříměsíční kolika. Já jsem na něj narazila až před nedávnem, kdy jsem měla pročtené všechny články o těhotenství a porodu a pomalu jsem se přesunovala do sekce Péče o dítě.
Ostatním to asi dojde, když použiju termín "prdíky" nebo "bolení bříška".



Ano, o tom to totiž celé je. Když miminko spotřebuje zásobu energie, co má ještě z bříška (a ono to trvá poměrně dlouho, což byla také jedna z věcí, co mě v porodnici překvapila. Že mateřské mléko prošlo celým trávicím ústrojím, poznáte snadno. Naprosto se změní stolice. Od první smolky, co vyleze z dítěte, a má barvu ropy a konzistenci....no nejblíž je to asi k pracímu gelu, se najednou dostanete k něčemu, co vypadá jako řídká míchaná vajíčka v barvě slunce), začne teprve pořádně pít. A to znamená i trávit. Ale jelikož to dělá poprvé - jako ostatně naprosto všechno, málokdy je to hned v pořádku.

Polykání vzduchu a nedostatek trávicích enzymů jsou hlavními důvody miminčího diskomfortu.
Shrňme si, co takový novorozenec umí. Jíst, spát a ukrutně řvát. Co z toho byste využili vy, kdyby vás bolelo břicho a měli jste to někomu říct.
Ano. Řev. Ale ne obyčejný pláč. Ale hlasový projev úplně jiného kalibru. Muž tvrdil, že se to dost podobá tomu, co jsem ze sebe vydávala při porodu, takže si můžete představit, jak to asi je tomu miminkovi příjemné.

Chcete pro svoje děťátko jen to nejlepší a ono na vás takhle! Když nic nepomáhalo, začínala jsem být vyděšená, až lehce hysterická.

A opět jsem v těch několika minutách volna denně (než jsem upadla do komatu na následující dvě hodiny - to byl totiž maximální možný interval hlubokého spánku a absolutního pláče té malé teroristky) pilně studovala články, návody, rady, diskuse a triky na toto téma.
Volala jsem i mamince (neboť maminka a režisér mají vždycky pravdu).
Vyšlo mi z toho všeho toto: Pořádně odříhnout - až doteď jsem tuto fázi kojení plně nedocenila, přitahovat nožičky k bříšku - aby se lehce stlačilo a vyhnalo přebytečný vzduch ven. Protože když to nejde horem, musí to jít spodem a to je horší.
Dávat si pozor na to, co jím - samozřejmě jsem se vyhýbala prvoplánově nadýmavým potravinám, dál čerstvému pečivu, později i jakémukoli koření a moje paranoia pokračovala dál, že mi jakákoli potravina přišla potenciálně nadýmavá nebo jinak nebezpečná. Tři dny jsem jedla výhradně přitvrdlý chleba a sýr (vápník, chápejte). Než mi to maminka zakázala, protože bych měla slabé mléko. Což jsem musela uznat.
Dál pak masírovat bříško - to pro podpoření činnosti střev, pít fenyklový čaj pro snadnější odchod plynů (jako že jsem ho pila já, aby se to v podobě mléka dostalo do miminka) - účinků na dítě jsem si nevšimla, zato u mě to mělo ten správný efekt. To ovšem nemělo být cílem a ani muž nebyl úplně nadšený.
Posledním z pokusů bylo pořízení hříšně drahých probiotických kapek. A to byla poslední kapka. Neškodily, ale nepomáhaly. Nebo pomáhaly a B. pak řvala jenom tréninkově.

Na kontrole u pediatričky jsem si postěžovala na to, že nejméně tři hodiny denně maličká takhle vyvádí (a s nočním klidem si obsolutně nebere servítky) a nepřišla jsem na způsob, jak jí ulevit.
A milá paní doktorka si prohlédla B., pak moje kruhy pod očima podlitýma krví, frajerský rozcuch neučesaných vlasů, obličej v barvě papíru na pečení a prohlásila medovým hláskem: "No jo, to ty miminka mívají. Děláte všechno, co se dá. Ale ono se to zlepší, uvidíte. Po třetím měsíci tyhle obtíže většinou rychle ustanou."
Panenkoskákavá!!! Představa ještě dalších 12 týdnů stejného pekla mě dokonale přibila k zemi. Měla jsem chuť B. vzít a reklamovat v porodnici a dožadovat se lepšího modelu bez konstrukčních vad (záruční list mám).

To se opravdu stane v životě jen matkám, že čekají celý den na PRD jako na smilování boží. Protože po několika hodinách urputného pláče a křečovitého kroucení najednou uslyšíte hlasitý zvuk (co je po pár dnech a nocích bdění sladší než rajská hudba), po němž si děťátko zívne a v další vteřině spí jako dudek.
Ale postupem času se bolení bříška (ano, u nás doma používáme zásadně pojem "bolení bříška", protože muž prohlásil, že jakékoli dětské patvary - typu prdíky- musíme zarazit hned v zárodku, abysme pak neměli doma mimíska nebo bejbátko) zredukovalo na deset minut srdceryvného pláče denně.
Navíc v pravidelnou dobu, takže jsme na ně byli připravení. Soucitně jsme koukali a nechali B. vyřvat.

No, a za pár týdnů (klep, klep, klep) už bylo bolení bříška pouhou maličkostí a my se začali soustředit na jiné problémy.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 teta Míša teta Míša | 5. července 2012 v 2:44 | Reagovat

takze říkáš že to mužu zkoušet i na muže a jeho prdíky????to cvičení jo??,že to pomáhá??ale Po tom co jsem zažila tebe po fenyklovým čaji ten asi vynechám protože jak znám toma takbych ho někde letícího nad Náměští sestřelovala kuší :-D

2 evening cocktail dresses evening cocktail dresses | E-mail | Web | 18. ledna 2013 v 12:18 | Reagovat

Drinking clean water will cleanse the process of toxins and remove excess water that's stored. The question then becomes a matter of choice.
http://www.movedress.com/function-occasion.html

3 Sona Sona | E-mail | 11. září 2013 v 7:24 | Reagovat

Já jsem naštěstí měla bolení bříška minimální. Na tohle jsem měla štěstí.

4 jenny jenny | 5. dubna 2014 v 18:59 | Reagovat

Tak to my máme 8hod urputného pláče denně a nejlepší věta je "To se musí přetrpět" a nic víc :-(

5 JominizTuh JominizTuh | E-mail | Neděle v 3:45 | Reagovat

viagra coupon free trial current activity
http://withoutdoctorprescription.net - viagra without a doctor prescription
  viagra natur
<a href="http://withoutdoctorprescription.net">viagra without a doctor prescription
</a> - viagra without prescription
viagra mexico

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama