Svíčková se šesti Aneb Ráj na zemi

13. ledna 2013 v 21:51 | Vyděšená prvorodička
Právě jsem se vrátila z úžasné dovolené. Dopřál mi ji můj báječný muž.
Sice byla jen jednodenní a nevylezla jsem při ní z bytu, ale stála za to.


Nestává se to úplně často, že by mě něco jen tak položilo, ale včera jsem byla celý den...slušně řečeno, nepoužitelná. Postihl mě trest za to, že Eva v Ráji dlabala, co neměla. Ačkoli běžně zvládám tyhle periodické obtíže levou zadní, tentokrát jsem musela použít i drogy. (ano, ibalgin ve mně vyvolává stavy jako požití určitých nelegálních látek. Vlastně vůbec nechápu, jak se to může normálně prodávat, když mě to odpráskne na půl dne...)

Zmohla jsem se jen na přebalování, krmení a povalovaní v posteli, které jsem prokládala spánkem synchronizovaným s potřebami dítěte.

A co udělal můj muž? Absolutně se nedal odradit mými rozvernými náladami ("...protože prostě PROTO!"), a jal se svůj den volna strávit šukáním po bytě (kdy jeho konání přinášelo i viditelné výsledky úklidu), a korunu tomu nasadil v okamžiku, kdy se rozhodoval, co uvaří. ("Dáme si nějaký hovězí, nebo mám koupit kuře, na co máš chuť?" "Já nemám chuť vůbec na nic, asi nebudu ani jíst, udělej co chceš...") A zvítězila? Svíčková, vážení.

Dokonce si nechal obléct Bambuli a vzal ji na nákup s sebou, aby maminku zbytečně neotravovala v jejím hekání, vzdychání a gymnastice pod peřinou, aby našla nejmíň bolestivou polohu.

Na mou námitku, že knedlíky nedělám a kupovaný mi nechutnají, se dokonce poprvé v životě odvážil zkrotit droždí a kýbl mouky sám. A stvořil....
Báječné, kulaťoučké, nadýchané, na řezu nádherně mramorované houskové knedlíky.

A svíčkovou takovou, že jsem do sebe hodila další dávku drog a přecpala se k prasknutí. Kdyby tohle servírovali na pražském hradě, asi by to ani s tou přebujelou amnestií nedopadlo tak špatně.

Dlužno říct, že díťátko si bezvýhradnou celodenní péči tatínka dost užívalo (až mi bylo stydno, že to muž zvládá tak v pohodě, zatímco já mám sem tam problém...) a hned druhý den na ní bylo vidět, jak jí to v tý hlavince šrotuje, kde že je ten tatínek, když to s ním bylo tak prima. A ve chvíli, kdy se vrátil z práce, smála se a výskala tak pilně, až to začínalo vypadat na záchvat padoucnice.

Kdyby to takhle vypadalo vždycky, když má maminka nějaké au, brala bych klidně menses častěji. (ne, to kecám.) Každopádně po tomto dni jsem se cítila (mimo těch bolestí), jak po týdnu v lázních. Tolik jsem toho nenaspala ani nepamatuju, a jsem dobitá zase na měsíc dopředu!

Tak děkuju, tatínku.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 userka userka | E-mail | Web | 13. ledna 2013 v 21:57 | Reagovat

Takovýho šikovnýho chlapa si přeju taky ;)

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 13. ledna 2013 v 23:44 | Reagovat

Máš úžasného muže. Tedy chci říct, že je nás takových samozřejmě většina :-).

3 Vyděšená prvorodička Vyděšená prvorodička | 13. ledna 2013 v 23:47 | Reagovat

[2]: No to jsem ani na minutu nezapochybovala. :o) Chci jen dodat odvahy těm z nás, kdo tomu ještě nevěří... :o))

4 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 14. ledna 2013 v 15:39 | Reagovat

To je hrozně sexy, když muž umí domácí houskový knedlííík...ááách :)

5 Vyděšená prvorodička Vyděšená prvorodička | 14. ledna 2013 v 20:16 | Reagovat

Já jsem si říkala, kdy se Bloud ozve. :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama