Módní ikona Aneb Špinavý kolena!

20. května 2013 v 17:54 | Vyděšená prvorodička
Závidím kamarádce s pětiletou dcerou. Hlavně dvě věci.
Jednak jsou si hrozně podobné. Prostě malá je jen zmenšená kopie té velké. A je to k sežrání, k zulíbání, nebo aspoň k dementnímu pousmání.
A pak taky to, že chodí obě stejně krásně oblečené (jako že spolu ladí, ne že by nafasovaly doma uniformu, jak občas vidím v ulicích a je mi z toho šoufl...).
Prý to dělají nezáměrně (tomu ale nevěřím ani za mák), ale minimálně v barvách se vždycky potkají.


S miminem stále ještě nechodícím je v tom ale potíž. Jako matka držgrešle vybírám většinou z oblečení darovaného, čili růžové (po holčičkách) nebo zelené (po chlapečcích) se zkrátka nevyhnu. Ani jedna barva se nenachází v mém šatníku, neboť mně nikdo oblečení nedaruje, ale kupuju si ho sama.
Takže barevné ladění je oříšek.

Zkusila jsem jednotný styl. Ale jediné, co vlastníme obě, jsou různé variace na námořníka. A když v tom vylezeme na ulici najednou, vypadáme jak z plavební školy (sakra, jak se říká tý autoškole pro kapitány lodí?). Ne, opravdu se nechystáme na maškarní.

Takže časem jsem to vzdala, a začala se věnovat čistě činčání drobečka.
I tady jsem narazila na pár úskalí.

Šatičky se nehodí pro batole, protože při sprintu po čtyřech si dupe po podolku, různě se tím přiškrcuje a přivozuje si držkopády, kterým nerozumí, tudíž z nich pláče (chápejte, když se natáhne, protože neodhadne vzdálenost, špatně šlápne, nebo provádí jiné teletiny, je jí jasné, kvůli čemu ten pád přišel, takže se neobtěžuje nějakým pláčem a stačí jí vysvětlení, že to má z toho, že nebyla opatrná. A já jí pak nenápadně kontroluju hlavu, jestli jí někde tajně nestříká krev.)

Co má zip, dá se rozepnout. Proto pokud chci, aby princezně nefoukalo na krk, musím vybrat minimálně jeden svršek, který tuto součástku neobsahuje. Jinak strávím půl výletu zapínáním zipu, který drobeček v pěti vteřinách zase rozepne.

Nebrat nic, co má větší nebo elastický výstřih. Nevím, jak na to maličká přišla, ale schovává si věci do záňadří. V praxi to vypadá tak, že ji uložím do postýlky, strčím jeden dudlík do pusy, a pak přidám ještě dva, každý do jedné ruky a dobrou noc. Za dvacet minut dítě nejenže nespí, ale nemá ani jeden cumel. Přeryju celou postýlku, kouknu se pod ni, pod svou postel, za komodu, pak rezignuju a najdu další dva (třeba v koupelně).
A při přebalování na mě nakonec vypadnou čtyři dudlíky a gumová kachnička. Podotýkám, že moje dítko spí zásadně na bříšku, takže její výkon považuju za srovnatelný s fakírem spícím na hřebech.
Už jsem takhle našla i šňůrku od bačkůrek, kartáč na vlásky a pět křupek.

V chlapeckém oblečení bude vždycky vypadat jako kluk. Navzdory naušničkám. A našpulené pusince. A červenému dudlíku. Přičítám to její stále ještě neovlasené lebce.

Z nejhezčího oblečení nejdou vyprat fleky. Kdo secmazecHumpolec vymýšlí ty materiály u nového dětského oblečení? Proč mi banán pustí z trička po pátém dítěti i na 40, ale z nových tepláčků ani když ho hezky poprosím?

Čepička, která by se hodila ke každé bundě nebo mikině, neexistuje. Nebo ji dítko nesnáší, nebo není přes uši.


Zároveň mě ale tenhle dětský módní maraton naučil i pár užitečných věcí.

Když se doma dítě něčím umaže, nepřevlékat, za pár minut to udělá znovu. A zítra taky.

Dokud dítě čůrá do plenek, kalhoty by měly mít dole patentky, přebalování (spíš to následné oblékání někde v terénu) se tím výrazně zkrátí. Pozor! Platí hlavně u kalhot s laclem.

Punčochy se zásadně oblékají pod bodíčko, jinak kloužou dolů a dělají dítěti dole (na chodidlech) plachťáčky. A zhrnují se v botičkách.

Žádné oblečení nepřežije bez úhony návštěvu pískoviště, nejbože piknik.

A flek od pastelky není flek! Ani na mámě!
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mengano mengano | E-mail | Web | 21. května 2013 v 20:28 | Reagovat

Naše Cibulka zcela bravurně ovládá výrobu zcela nevypratelných fleků. Ráno, těsně před odchodem do školky, je jako ze škatulky. Už po několika krocích začíná flekatět a do školky přijde jako prase:)

2 Jana Jana | 11. července 2013 v 19:31 | Reagovat

U odstavce o hledání dudlíků jsem se fakt pobavila. Vy jste byla u nás? Jak přes kopírák.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama