Archa Noemova Aneb Evakuační zavazadlo

27. června 2013 v 12:27 | Vyděšená prvorodička
To, že Českými luhy, háji a ulicemi proběhla velká voda, to asi zaznamenali všichni.
I my v centru metropole.
Babetka se nasytila televizní zábavou, neb maminka nechávala povodňové zpravodajství puštěné nonstop. A sledovala stoupající hladinu Vltavy.



Obecně nemám s povodní přímou zkušenost. Mé drahé rodné městečko bylo zatopeno jedinkrát, tři roky před mým narozením. Maminka vyprávěla, jak se po náměstí plulo na lodičkách.
V devadesátém sedmém jsme sice přišli o pár sklepů a kousek židovského města, nicméně pro nás na dalekém kopci žádná katastrofa.
Rok 2002 jsem taky sledovala spíš v televizi. Ačkoli jsem vyděsila maminku tím, že jsem si na začátku záplav jako náctiletá neplánovaně prodloužila pobyt pod stanem v oblasti bez dosahu mobilního signálu (tedy, on byl jenom na kopci v lese, ale jako když prší, kdo by se tam trmácel, ne?). Tímto se chci mamince dodatečně omluvit, protože naprosto chápu ten výprask, co následoval po mém návratu domů.
Taky mě to trošku vyděsilo, když jsem pak večer viděla zprávy.

No a pak už jen poslání několika dárcovských smsek, zabalení nějakého psího žrádla a dek pro útulek a hotovo.
Tím moje zkušenosti se záplavami končí.
Tedy, končily.

Letos jsem si připsala další vroubek.

Bydlíme v centru, asi tak sto metrů od řeky. Nicméně břeh v tomhle místě je tak vysoký, že ani 2002 (jak tvrdí muž) voda nezahrozila.
Teď vás uvedu do situace. Půl deváté večer, prší, zpravodajství běží, polonahé dítě se odmítá nechat obléknout do pyžamka a jít spát, já sedím na koberci mezi nedojedenou kaší a hromadou oblečení, kterou Babeta vytahala z truhly, aby mi dala alternativu k tomu pyžamu.
Muž zapíjí v hospůdce mizerný den v práci.

Zvonek. Ve dveřích stojí dvě sympatické dámy z městského úřadu, cpou mi papír jakýsi a mluví o možné noční evakuaci, základní škole a žíněnkách, vypnutí elektřiny a odtažení aut. Hledíce na naháčka v mém náručí mi doporučují odjet pryč, dokud je čas.
No co byste si pomysleli?

Začala jsem být vyděšená, volala jsem muži (který mě od třetího panáku uklidňoval, že se řeka u nás prostě nevyleje, že si dá jedno a pojede dom, ale možná radši ať na něj nečekám s večeří, kdyby se to trošku protáhlo...) a začala dle pokynů balit evakuační zavazadlo.
Ono, jako ne, že bych mu nevěřila, voda se nevyleje, ale pokud odpojí vodu a elektřinu v celém bloku, tak děckovi ani mlíko neudělám, ani na zprávy se nepodívám a ani si nic nepřečtu, že?

Když můj drahý dorazil kolem půl jedenácté domů, vyběhla jsem ještě koupit dostatek papání a vody tomu našemu drobečkovi, aby někde na žíněnce v základní škole netrpěl hladem.

Shodli jsme se s mužem, že v případě evakuace raději pojedeme k babičce Dámě. Před půlnocí jsme jí volali možnou variantu, ale ani přes její naléhání jsme neodjeli okamžitě.
I vybalila jsem evakuační zavazadlo, a rozdělila ho na dvě části. K babičce + do základky. (jako bych tušila, že postupem času silnici vedoucí k babičce uzavřou)

Nebudu vás napínat, evakuace se nekonala, voda se začala umoudřovat asi 30 kubíků pod evakuační hranicí, nicméně tašky stály vzorně u dveří celé tři dny. (trošku mi to připomnělo balení tašky do porodnice...)


Když voda opadla, přestalo pršet a život aspoň v této části země se vrátil do pořádku, vyrazila jsem s unaveným dítětem ven s kočárkem. A teď, kam půjdem? Obvyklá cesta po náplavkách a nábřežích nepřipradala v úvahu, neb byly ještě pod vodou, do parků se nesmělo kvůli padajícím stromům a z oblíbeného hřiště právě odstraňovali naplaveniny...
Jsem asi šíleně nekreativní, ale měla jsem pocit, že jsem vyčerpala všechny možnosti procházky. Takže ve finále jsem hodinu a půl jezdila sem a tam a zjišťovala, co je všechno je zavřené, zničené nebo polámané.

Když poslední tři dny v kuse propršelo, litovala jsem všechny, kterým se dvoucentimetrový potok v sousedství proměnil na pár chvilek v Nil.

Ty nervy ze sledování vody jim totiž přidají pěkných pár let...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Marytess-Kitty Marytess-Kitty | E-mail | Web | 28. června 2013 v 14:05 | Reagovat

Jejda, tak to musel být záběr. Nikdy bych si nechtěla něčím takovým projít s malým děckem :/

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 1. července 2013 v 8:38 | Reagovat

Dobře, že se nakonec vše vyřešilo a umoudřilo. Nic k závidění, evakuaci jsem si zažil bez dítěte a měl jsem toho i tak dost, i když byla trochu víc narychlo, než tahle slušně ohlášená.

3 Dáda Dáda | 3. července 2013 v 17:59 | Reagovat

To by mně vyděsilo! My jsme se zrovna plánovaně stěhovali z centra trošku dál a taky nic moc teda! Navíc malý asi vycítil atmosféru a byl z toho celý nervózní...
Tak to jste určitě také zažili výbuch plynu u Národního divadla?

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 5. července 2013 v 11:27 | Reagovat

Neřekla bych spíš Nil, ale Amazonka...Mě naštěstí velká voda pouze zbrzdila vlak o pět hodin :)

5 Vyděšená prvorodička Vyděšená prvorodička | 7. července 2013 v 11:50 | Reagovat

[3]: Dádo, máš pravdu, ačkoli k nám se doneslo jenom měkké žuchnutí a tančení okenních skel, a že se stalo něco většího jsem zaznamenala až s náletem vrtulníků nad nábřeží.
Muž v té době byl cca 500m daleko (a o 10 minut dříve přím u budovy), ale vůbec nechápal, proč mu volám, jestli je v pořádku...

6 Dáda Dáda | 10. července 2013 v 23:53 | Reagovat

U nás to bylo silnější, bála jsem se, aby to nevysklilo okna... A můj muž pracuje v Tančícím domě, takže jsem měla také velký strach! Teď jsme se přestěhovali kousek dál od centra, asi 15 min, tak se tu nic neděje, ale na druhou stranu se mi po tom trochu stýská :)

7 Lenka Lenka | 12. července 2013 v 11:20 | Reagovat

To  mému drobečkovi byly v době povodní 2 týdny a bydlíme v Karlíně! Chápu váš stres, já na tom byla podobně a nakonec jsme se preventivně evakuovali k babičce. tak jsem aspoň nemusela sledovat stoupání vody po centimetrech. nakonec se tedy nic vážného nestalo a řikáme si, že to bude jednou super historka, jak se jako novorowenec evakuoval.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama