Kam čert nemůže Aneb Nejhezčí počasí
23. července 2013 v 21:57 | Vyděšená prvorodičkaKam čert nemůže, nastrčí aspoň zápal plic.
Nebojte se, Bábetko je v pořádku, tentokrát to odskákala jenom maminka.
Jak se takový zánět průdušek a zápal plic uprostřed léta chytá? Těžko říct. Asi samým těšením na první samostatnou jízdu autem s dítkem po dálnici, na týden hudebního festivalu s dítětem (a po večerech bez dítěte, ale zato s kamarády, se kterými se vídám jen ten jediný čas o prázdninách, ale zato už hodně let....), jsem začala pokašlávat.
Pak něžné ženské ehm ehm přešlo postupně ve zvuk startujícícho wartburgu, a nakonec k tuberkulózním záchvatům.
Nic z toho by mě ovšem nevyděsilo. To až ty čtyřicítky horečky, které donutily mého muže přijet z práce a odvézt mě k doktorovi.
Bože, jak já tu pohotovost nemám ráda.
Paní doktorka mě poslechla, koukla mi do krku a předepsala vševražedná širokospektrá antibiotika, mucosolvan, vitamin C, a paralen.
Hurá!
No, po návštěvě praktického lékaře ("Já jako vím, že ty antibiotika musí mít chvilku čas, aby zabraly, ale po třech dnech, kdy mám horečku každý čtyři hodiny, bych čekala alespoň nějakej progres..."), a rentgenu plic ("Zvládnete si dojet na snímky do nemocnice? Jede tam autobus, staví přímo u nemocnice, tak se tady s tím pak zastavte, ten paralen už vám zabral?") jsem dobrala vševražedná antibiotika, a za týden si šla pro nový nášup. "No, koukám, že vám moc nezabraly, když jste měla poslední horečku dneska v noci, tak já vám napíšu něco jinýho, co říkáte?"
Teď, po 12 dnech v posteli jsem na tom už o dost líp, léky ještě na pět dní, kašlat prý můžu ještě čtrnáct dní a rekonvalescence měsíc. Ale čert to vem, hlavně, že už si sama uvařím čaj a namažu chleba.
Trápí mě jiná věc. Nejdelší odloučení od mého robátka v životě. Naštěstí byla u babičky, když celá tahle antibioticko-pohotovostní akce začala. Pak ji muž jen přesunul od babičky k babičce, abych mohla v klidu stonat. (upřímně, jinak to ani nešlo, nebyla jsem schopná vstát z postele, natož bavit tu naši sůvu...)
A teď je to 14 dní, co není doma. A jak se moje plíce léčí, moje srdéčko churaví. Dokonce si i dobrovolně přehrávám videa, která maličké natáčíme (aby ráno, když ji vezmem do postele, dala ještě chvilku pokoj, a koukala na "mimi", jak si to vždycky vymrčí.), když mluvím s babičkou, nechci Babetu k telefonu, protože se mi derou do očí slzy, jen na to pomyslím...
Navíc s tím, jak je mi líp, začínám si uvědomovat, že je venku krásně (tedy, vy, co během poledne musíte být na slunci, řeknete, že odporně), a že je to ta nejhezčí část léta a dá se dělat takových zábavných věcí, jako courat se kašnou a chodit na koupaliště a dávat si zmrzlinu a jíst meloun bez trička (i na veřejnosti, v případě dítka) a běhat bosky a nosit klobouky a nechat se mazat krémem a šklebit se bez brýlí a hledat stín v parku a hrát si na pískovišti...
A všechno tohle dělá Babetka letos poprvé. A bez mámy.
Jsem z toho smutná a naštvaná na svoje plíce i tuberáckej kašel.
Ale všechno jednou přebolí, kašel se odkašlá a Babeta bude mít aspoň natrénováno na dovádění s mámou. Tak se máme příští půlku léta na co těšit...
Komentáře
Však jak se vrátí, všechno si to spolu vynahradíte a bude krásně :)
A ty nesmutni a vitamin C už vůbec nevysazuj, každý ráno si i zdravá jeden preventivně lupni a když se ozve z tvého krku nějaké podezřelé ehm ehm, za pár hodin lupni ještě jeden a krk zalej černým čajem a vše bude v pořádku :)
Od té doby, co jím céčko prakticky pravidelně jsem nemocná téměř minimálně a to mě to dřív chytalo každou chvíli :)
Zápalplice jsou humus, a já jsem si jistá, že maminka vymyslí určitě něco, co babička nevymyslela a blbnutí bude habaděj :)
Aktuální články
- Mýdlo s Jelenem Aneb Pračkastory
- Jubilejní Aneb Babetiny prsky XVII.
- Tady je děckovo Aneb Vidlačka
- Genderová vyváženost Aneb Expandujeme!
- Nezemřela Aneb Vypsaná
- Milníky Aneb Bacha na houčkaku!
- Semleti systémem Aneb Sbohem hippie léto!
- Rytmická Aneb Každej si hledá to svý
- Pomáhací Aneb Struhadlo
- Antikoncepční Aneb Babetiny prsky XVI.
znám ten pocit, loni jsem byla asi 14 dní nemocná, a to byl srpen a bylo krásně.. štvalo mě to, tak jak tebe. :-)