Neohrožená a Vyděšená Aneb Nebojsa

10. srpna 2013 v 12:05 | Vyděšená prvorodička
Jako malá jsem se bála spousty věcí. Krokodýla pod postelí, kterému jsem vytrvale říkala žralok. Sklepa, kde se sem tam proběhla myš, a vypínače byly nesmyslně vysoko. Tmy, protože za sporákem se schovávala příšera, co na mě občas svítila očima (a maskovala se za našeho probuzeného psa). Lesa, kde se pařezy proměňují v obludy, ale pouze pokud je zahlédnete jen koutkem oka.

Proto jsem zvědavá, jaké privátní děsy bude mít Babetka.


Myslela jsem si, že v tom mám jasno. Naše rozmilá přehnaně reaguje na hlasité zvuky. Tak jsem si to zobecnila. Ale není to tak úplně pravda.

Vysavač je největší zlo. Dokud byla úplně mini, mohla jsem vysávat, když spala. (To byla součást výchovného plánu, dělat hluk spícímu dítěti je dobrý způsob, jak mu zajistit tvrdý spánek. Hlavně kolem mimin nechodit po špičkách, nebo pak člověk musí ty tři hodiny odpoledního spánku sedět na zadku a ani se nehnout, aby robátko neprobudil.)
Když povyrostla, přestalo to fungovat, a vysavač ji vždycky probudil. A to zrovna nezvyšuje efektivitu práce.
Jenže tenhle pekelný stroj ji prostě děsí, takže s dítkem se uklízet nedá. Jen pokud ji tatínek schová v posteli k sobě pod deku, a vypráví ji nestrašidelné historky.
Dokonce to došlo tak daleko, že se bojí i vypnutého vysavače. Nebude s ním v jedné místnosti a nebude a nebude.
Ačkoli určitý progres vidět je, pomaličku se osměluje, tu stojí na prahu pokoje a znepokojeně po přístroji pokukuje...a jednou jsem ji přistihla, jak do něj z bezpečné vzdálenosti šťouchá lopatičkou na pískoviště.

Doufám, že se na svou fobii nebude vymlouvat, až jí bude čtrnáct, a já budu chtít pomoct s úklidem.

Do stejné kategorie jako vysavač patří i ostatní spotřebiče. Robot, ve kterém hnětu těsto na chleba (je pravda, že při tom řve jak v posledním tažení, takže se to dá pochopit). Kávovar co vaří sice výbornou kávu, ale zvukově zrovna ohleduplný není. Tyčový mixer. Ten je ze všech udělátek nejtišší, ale B. má zafixované, že všechno z těchle dvířek linky, co se strká do zásuvky, je prostě průšvih.

Taky se bojí pračky. Ale bude to tím, že je černá a obvykle schovaná. A že si před spuštěním váží sama prádlo (ano, další mužova vychytávka ve spotřebičích. Pračka začne o čtvrtobrátku točit bubnem, to dělá asi minutu, a podle toho si nastaví délku praní. Takže už vím, že nemůžu dávat do pračky namočené kousky, protože tím se mi doba praní třeba zdvojnásobí...)
Ten zvuk posouvajícího se bubnu je trošku děsivý. Ještě že se dá pračka zavřít v šatně, a drahá ji nemá na očích. Jinak je její provoz totiž extrémně tichý (pokud tedy neodtřeďuje koupenové koberečky, to pak trošku poskakuje), že prostě nepoznám, kdy už je dopráno. Proto mám na dveřích lístek s nápisem MÁŠ V PRAČCE PRÁDLO, abych na něj nezapomněla, a nenechala ho tam tuchnout tři dny (což se mi bohužel už párkrát stalo. A je to fakt fuj...)

Naopak ji vůbec neděsí myčka. A ta je slyšet daleko víc než pračka. Nechápu.

Mimo těchto zvuků sebou Breberka vždycky cukne, když uslyší projet motorku. V létě večer musíme mít otevřená všechna okna, aby teplota uvnitř klesla pod 30 stupňů. No a k tomu přičtěme fakt, že v rámci uvolnění dopravy v metropoli, se čím dál víc řidičů přiklání k použití skútrů a motorek, jakožto plnohodnotného dopravního prostředku. Jo, a pak taky je sezona motorkových nadšenců.
Jako dobrý. Ale nechápu, proč musí svůj stroj vytůrovat pod našima okny. Všichni. Fakt. (Dobře, neudělá to asi jeden z deseti.)
No, a to pak Babeta klidně i vyskočí z postýlky. Už ví, že ten zvuk dělá motorka, takže po tom, co najde bezpečí máminy náruče, mi sdělí, že bójí, protože moóka.

Teď jsme zažili pár bouřkových dní (neustálé uklízení bylinek a muškátů z parapetu balkonu, zavírání oken a tahání záclon lezoucích zvenku po fasádě domu), kdy o hromy a blesky nebyla nouze.

Když bouřka řádila přímo nad námi a blesk uhodil v okruhu několika desítek metrů od našich oken, ozvala se rána jako při konci světa. Okenní tabulky se zatřásly, nadskočila jsem na židli, a vyděsila se pekelně.
Okamžitě jsem utíkala zachraňovat dítko do postýlky. Přiběhnu do pokoje, a koukám, Babeta má nožičky opřené o zeď, žmoulá dudlík, brouká si a netváří se ani trošku leknutě.

No chápete todlencto? Jako pračka blbý a hrom dobrý?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 10. srpna 2013 v 14:10 | Reagovat

Zajímavé. I když - popravdě - ani já nemůžu říct, že by mě třeba vysavač neděsil. Mám k němu respekt a jako bývalý učitel do něj z bezpečné vzdálenosti nešťouchám lopatičkou ale ukazovátkem :-). Možná Babetku děsí jen opakované zvuky, které dovede něčemu přiřadit, takže jakmile přijde na příčinnou souvislost mezi bleskem a šlupkou, příště už to tak hladce neproběhne :-).

2 Luciek Luciek | E-mail | 11. srpna 2013 v 13:18 | Reagovat

Dobrý den, opravdu zajímavé, toto sem u syna nikdy nepozorovala, bál se od roka jen bouřky a rachejtlí na Silvestra. Nevím,jak máte váhově těžkou dcerku a zda máte doma nějaké nosítko či krosničku,ale napadlo mě, že by jste si jí mohla při vysávání vzít k sobě na záda a tím by se mohla postupně přesta vysávání bát? Náš syn dokonce chtěl od doby, co chodil vysávat a tak sme mu museli koupit dětský vysavač, ale každé dítko je jiné.. Přeji, aby strachů bylo méně

3 mengano mengano | E-mail | Web | 12. srpna 2013 v 9:06 | Reagovat

Babetka zcela správně vyhodnotila, že pro budoucí ženu je mnohem nebezpečnější vysavač, pračka a mixér, než nějaký hrom:)

4 userka userka | E-mail | Web | 12. srpna 2013 v 23:31 | Reagovat

[3]: Tys to rozsekla :D

5 Vyděšená prvorodička Vyděšená prvorodička | 3. září 2013 v 12:00 | Reagovat

[2]: Nosítko jsem samozřejmě zkoušela, ale dítko musí mít ten ďáblův nástroj pořád na očích, takže na zádech se mi kroutí, aby viděla, a rozhazuje mi rovnováhu, a když ji mám na břiše, neohnu se pod nábytek.

6 LucieK LucieK | E-mail | 3. září 2013 v 12:06 | Reagovat

Tak to už pak nevím, asi jen čekat až se přestane bát či uklízet, když je někdo doma a může jí pohlídat či jít ven,ještě, že sme to tak náročné neměli,jinak bych si také nevěděla rady,možná ještě koupit vysavač dětský třeba by si pak dala říci? Hodně trpělivosti a ať je brzo po strachu

7 Vyděšená prvorodička Vyděšená prvorodička | 4. září 2013 v 12:18 | Reagovat

Tímto se omlouvám všem potenciálním návštěvám za drobky na koberci. Hehe

8 Kaylah Kaylah | Web | Pátek v 2:59 | Reagovat

Ako sa dostať zdarma iPhone5C? Veľmi jednoduché! Podrobností WEB

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama