Máma na půl úvazku Aneb Stavebnice

26. října 2013 v 9:30 | Vyděšená prvorodička
Stavebnice, rozuměj stavební dělnice.
Dneska je to měsíc, co trávím dny (a někdy večery a noci) s kamarády zedníky, svářeči, instalatéry a elektrikáři na stavbě.


Stavbě nové hospůdky.

A konečně ten ohořelý kvádr dostává obrysy něčeho, kde budou moct sedět a popíjet lidi.
Ačkoli mě nejdřív pouštěli pouze k pracem lehčím a nezábavnějším (jako házení lopatou, škrabání zdí, natírání a zametání), dokázala jsem jim, že éterické bytosti mohou též nosit železné tyče (do délky 3m, víc si netroufám podávát na střechu), pracovat s páčidlem nebo zateplovat střechu.

To poslední se jim věru hodilo, protože z bandy jsem zaručeně nejlehčí, a proto nemusím mít obavy o nášlapnosti stropu, když už tam běhám mězi trámy se skelnou vatou.

Teď, jak stavba pokračuje, dosáhla jsem takové úrovně nových znalostí (třeba co je vingl a jekl, a taky jak vypadá parotěs, umím kupovat vruty samořezy, a dokonce i v požadované velikosti, aniž bych předtím dostala instruktáž, co přesně mám prodavačovi říkat, a jaký je rozdíl mezi flexou a rozbruskou, které bity patří ke které vrtačce), že jsem se dokonce směla naučit i štukovat!
Chachá! Bude ze mě zednice!

Na odvrácené straně téhle kratochvíle stojí to, že mám k dispozici dítko jen malou část týdne.
Vážně. Adoptovala ji babička Dáma, a k mamince domů jezdí Babeta jenom na návštěvu.
Jsem jí za to ale neskonale vděčná, protože když trávíte 9-11 hodin denně manuální prací, nezbude vám už moc energie na praní, žehlení, nákupy, vaření nebo nedejbože úklid!
A o dítku na rukou ani nemluvě! Proto ji vždycky na 4 dny odešlu k prarodičům, a ty tři dny, kdy se můžu těšit z její přítomnosti, dávám dohromady naše hnízdečko.

Trošku blbé je, že teď vyšlo počasí vždycky tak, že B. byla doma, když bylo hnusně, pršelo, nedalo se jít ven (a do hospody teklo nedokončenou střechou, takže ruce navíc by se zrovna hodily), a ve chvíli, kdy odfrčela za babičkou, se udělalo krásné babí léto, období, které miluju nejvíc z celého roku, a já běhala mezi trámy na střeše a litovala, že nejsem s nejmilejší někde v oboře nebo u řeky.

Doufám, že stavba půjde tak rychle, abychom si spolu (a ideálně i s tátou, kterému drahá láskyplně říká "takín---ku") užili alespoň ještě jeden báječný den někde na výletě, než se zase na půl roku zkazí počasí...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 svet-snize svet-snize | Web | 26. října 2013 v 12:05 | Reagovat

JJ nejvíce energie ztratíme právě uklízením ............

2 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 26. října 2013 v 19:29 | Reagovat

A bude v hospůdce i svíčková?:)

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. října 2013 v 14:22 | Reagovat

Doufám, že hospůdce uděláš na blogu náležité promo, ať můžu v budoucnu taky o něco vylepšit tržby :-).

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 29. října 2013 v 6:50 | Reagovat

Práce stavebnice... tak k tomu bych se nedohnala :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama