Ohořelec Aneb Nejlepší nakonec

2. října 2013 v 10:24 | Vyděšená prvorodička
Zhruba před půl rokem začal můj muž s novým podnikem. S kamarádem si splnili sen a pořídili si hospůdku.
Po počátečním tápání, prvotních problémech a několika bezvadných krásných a fajnových akcích s přáteli - muzikanty, se zdálo, že podzim bude ideálním časem na opravy, úpravy, a celkově tak nějak zdokonalování jejich místečka pro společné setkávání.
(Dokonce i pískoviště na zahrádku jsem si skoro protlačila.)


A pak, jako třešnička na dortu událostí letošního léta, jim celá ta nádhera (týden před nástupem elektrikářů, po tom, co instalatéři udělali nové rozvody, aby nikde nic neteklo, neprosakovalo a celkově nezlobilo) lehla popelem.

Některé věci se zkrátka nedají naplánovat a oheň je živel. Za dvě hodiny po ohlášení požáru jsme byli s mužem na místě (Po několika hodinách v přírodě jsme museli přehodnotit plán strávit víkend bez dítka mimo město, kde jsme se chtěli relaxovat pouze manuální prací a prázdnou hlavou.)
A po podnikání zbyly jen trosky.

Tímto osvětluji pravidelným čtenářům svou absenci na Blog.cz.

Posledních několik dní jsme věnovali bourání ohořelin, debatám nad novou podobou lokálu, vařením gulášků pro známé i neznámé, kteří přišli zdarma nabídnout své ruce a lopaty, kroucení hlavou nad množstvím sutě, co jsme vyvezli a blahodárnému spánku po celodenní dřině.
Ano, i prvorodička se svou rachitickou postavou se chopila lopaty a kotouče (rozuměj kolečka, u Medvědice doma je to jedině kotouč), a nakládala, trhala a odlepovala, a vozila pryč.

Je neuvěřitelné, jak pohroma (šlehající plameny, spousta hasičských aut, prostě armagedon!) postupně přešla v čilý budovací ruch plný entuziasmu, který jsem viděla u muže naposled před půl rokem, kdy podnik rozjížděl.

Zlatá babička Dáma si prý nechá Babetku tak dlouho, jak bude třeba, takže se teď nemusím stresovat tím, že po celém dnu na zbořeništi nemám doma ani mléko, ani umyté nádobí a už vůbec ne vytřenou podlahu.

Poslední hezké dny letošního roku tedy netrávíme házením lopatou někde ve vsi na chaloupce (kterou nám ochotně půjčil mužův kamarád, abychom měli kde vypustit dítko do trávy a zároveň si nemuseli odepřít luxus tekoucí vody), ale házením lopatou na místě, kde co nejdřív musí stát nová knajpa.
A jestli pojišťovna dá, tak se tahle "dovolenka" ani moc neprodraží.

Tak prvorodičce držte palce, ať se vše daří tak, aby Babetka mohla být co nejdřív doma, a abychom si daly na zahrádce hospody ještě před zimou aspoň jednu limču (tedy, maminka limču, Babetka brčko na hraní).
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 userka userka | E-mail | Web | 2. října 2013 v 12:54 | Reagovat

Panejo, to mě mrzí, tak hodně sil do budování.

2 aves passeri aves passeri | E-mail | Web | 2. října 2013 v 14:01 | Reagovat

Teda... užuž... a ono nic. To muselo být velké zklamání. Ale pokud to berete s nadhledem a pojišťovna Vám pomůže a do manžela se zas, místo deprese, vliv entuziasmus, tak to je moc dobře. Také přeju hodně sil do budování.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama