Nejsu vaša! Aneb Plakej ne...

7. ledna 2014 v 14:13 | Vyděšená prvorodička
Velká medvědice má na osmdesáticentimetrový mix našich genetických kódů daleko větší vliv, než by se čekalo.
Je to taková babička "za odměnu", neboť po dé jedničce je cesta dlouhá, tudíž ne často podnikaná.


Letošní Vánoce se nesly v duchu totálního vyprázdnění mysli, takže na nějaké skutečně "prďácké" dárky nedošlo.
Abych Medvědici mimo obligátních krémíčků darovala též něco pro radost, ovázala jsem dceru mašlí, strčila ji mezi dveře a řekla: "Na, vrátíme se pro to za týden."
A Medvědice namazaná liftingovým krémem jen výskala nadšením.

O to větší bylo naše rozčarování, když jsme si balíček vyzvedávali po Novém roce, a Breberka už ve dveřích hlásila: "Já su Babetka, su princezna. Velkomedvědicová."

Vůbec jsme nepřišli na to, kde k tomu přišla, protože babička se dušovala, že se o svém příjmení nezmiňovala, pošťačka nezvonila a nedožadovala se jména, a ani neproběhly žádné úřední telefonáty s ověřováním totožnosti.

Ale drahá malá si trvala na svém: " Su Prvorodičková ne, su Velkomedvědicová."

Tak. A mám to. Někde jsem četla, že živočichové nejsou vhodným vánočním dárkem. Ačkoli autor textu pravděpodobně myslel štěňátka a koťátka a morčátka a křeččátka nebo dokonce želviččátka, platí to beze zbytku i o mláďatech lidských.
Přilnou totiž k novému majiteli, a je obtížné se jich zbavovat (nebo navracet rodičům).

Trvalo mi to dva dny, než B. připustila kompromis. Že je maminky a tatínka, ale Velké medvědice taky!
Po týdnu doma jsem ji zlomila, protože říkala, že je Velkomedvědicová ne.

Vůbec, Babetiny záporky jsou kratochvílí posledních dní.
Pokud odpovídá jednoslovně, tak se vyjadřuje správně. "Nejsem, není..."
Ale jakmile se pustí do víceslovné vazby (což se tedy děje ve většině případů, protože jen ráno otevře oči, spustí proud slov, a vypíná ho teprve s uléháním. Občas ani nepomáhá ucpat jí pusu sušenkou. To minimálně šestkrát zahlásí, že má plnou pušu a může mluvit ne.), záporka se posune nakonec věty.

A dovedla to k dokonalosti. A maminku k záchvatu smíchu, protože při své poetické chvilce po přeříkání všech básniček, co zná, začala zpívat.

Zde je přepis:

Peší peší..hm hm eje
koníčky..hm.. edeme
hm edeme...hm..uká
ukačka, kuká

ukačka ukaa
paneka pakaa

ukačko už kukej ne
panenko už pakej ne!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 7. ledna 2014 v 18:43 | Reagovat

Závěr je skvostný! A ještě se to rýmuje :-)

2 mengano mengano | E-mail | Web | 9. ledna 2014 v 9:30 | Reagovat

Babeta je vyslovený talent:)

3 Verča Verča | E-mail | 12. ledna 2014 v 15:17 | Reagovat

Miluju blogy o všedně nevšedních zážitcích a když v nich figurují i obyvatele menšího vzrůstu, (zvaní též děti), stane se ze mně zarytý čtenář a než prolezu celý archív, (kdo říkal, že hrabat se v archívech je nuda?), může mi moje pětatřiceti kilová labradoří slečna marně skákat na klín ve snaze upoutat mou pozornost.
A díky prvorodiččímu blogu to měla obzvláště těžké.
Parádně jsem se tady bavila, za což ti moc děkuju a současně již netrpělivě očekávám další zajímavý článek, jelikož jiné se zde ani nenachází.
Užívej s breberkou a mužem život a ať tě múza neopouští.:-)

4 userka userka | E-mail | Web | 21. ledna 2014 v 19:05 | Reagovat

Jéé, to je zase hezkej článek ;) Čeština mě baví a těším se, jestli budu mít taky takový vynalézavý děti ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama