Cirkusová Aneb Já hraju!

17. března 2014 v 23:00 | Vyděšená prvorodička
Náš rodinný vztah k akrobacii je veskrze vlažný. Prvorodička byla v druhé třídě odporoučena z gymnastiky, neb dle slov paní učitelky bylo 70 káčé poplatku zbytečně vyhozenou sumou.
Velká medvědice v tělocviku při kotoulu letmo skolila pana učitele i za ním stojící hromadu židlí.
Jen Matka rodu bývala Sokolkou.
A tak jsem dlouho netušila, kde vzala Breberka touhu státi se artistkou.


Ale drahá má máť mě ubezpečila, že přesně ve věku mých necelých dvou let, ve chvíli, kdy jsem dle denního rozvrhu měla dávno být v poobědním spánku, ji vyrušilo od pití zasloužené kávy mé volání: "Haló, pomocte mi nekdo, pomocte, nebo hapám!" A budoucí prvorodička? Seděla obkročmo na ohrádce postýlky, a nemohla ani tam ani tam, protože nožičky se mi třepotaly dvacet čísel nad matrací z jedné strany, a půl metru od země z druhé.

Další den jsem dostala opravdickou postel, a Velká medvědice se týden vzpamatovávala z šoku.

Dnes jsem si vpomněla na výkřiky matek pubertálních dětí: "Počkej, až budeš mít svoje vlastní parchanty, abys viděla, jaký to pro mámu je, co provádíš!"

A to přesně mi proběhlo hlavou, když jsem dnes při přípravě večeře slyšela z vedlejšího pokoje:
"Maminko, já jsem postýlky! Jsem postýlky!"
S vařečkou v ruce jdu řešit, co se děje, že chce maličká do postýlky, hledám, kde je, a pak! Zůstanu stát jako opařená, neboť mé drahé dítko v postýlce už sedí!
Na mou otázku: "Co to tam děláš?" mi lakonicky odpověděla: "Já hjaju..."
Po mé několikeré žádosti o zopakování tohoto kousku jsem se i dozvěděla, jakým způsobem se sama do hajan dostala.
A okamžitě jsem jí to zakázala, neboť číslo to bylo sice zábavné, ale taky ne úplně bezpečné.

A tak se teď jen klepu, že než dorazí opravdická postel, dítko se pokusí nejen vlézt do postýlky, ale i vylézt z ní, což je ještě krkolomnější...

Asi bude zítra velká montérská operace, a z postýlky zůstane jen rošt a matrace.

A já pak budu po nocích hledat své spící dítko různě po pokoji (protože zatím má pořád batolecí vlastnost stěhovat se ve spánku po celé postýlce. Doteď jí v dalším pohybu bránily postranice, ale od zítřka bude mít volné pole působnosti.) a vzpomínat na doby, kdy Babetka usínala sešněrovaná v zavinovačce, a kde jsem ji upustila, tam jsem ji po pár hodinách i našla...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. března 2014 v 6:55 | Reagovat

Inu, mantinely světa se posouvají, akční rádius se zvětšuje, se všemi lákadly i nástrahami, které k tomu patří.

2 renuška renuška | Web | 18. března 2014 v 7:32 | Reagovat

A já bych se zas tak nebála. Staršího Ondru jsem dávala spát na normální lůžko také kolem dvou let, pěkně jsem ho obložila polštáři a on spal jak "miminko" :-). Ony jsou ty děti nesmírně důležité, když už spí v "dospělácké" posteli, takže se přece nenechají zahanbit, aby se v ní ráno neprobudily a na místo toho ležely třeba ... na mamince :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama