Výroční Aneb Můžu do školky?

26. března 2014 v 10:42 | Vyděšená prvorodička
Přesně před dvěma lety touhle dobou jsem smažila volská oka mezi čtyřminutovými kontrakcemi, a odsouvala odjezd do porodnice (co tam budu jako tak brzo dělat? Jenom ležet a hekat, to tak. Pojď muži, pustíme si ještě zprávy, pak si dám vanu a pak se uvidí...)


A místo toho, abych do sebe cpala oběd, jsem se potom snažila vysoukat dítě ze sebe.
Jak víte, povedlo se na jedničku.
A proto dnes slavíme maminčin úspěch, trošku zkalený děckovým egoismem, které si tento den usurplo jen pro sebe.
Tak jako my ostatní. Naše narozeniny totiž nejsou poděkováním mamince za to, že nás tak pěkně a vcelku vytlačila na svět, ale párty na počest toho, že jsme o rok starší než včera.

Jsem ale dobrosrdečná matka, takže dítku tu radost z vlastního důležitého dne dopřeju.

Babetka prošla instruktáží, co že to tedy ty narozeniny jsou. (na otázku Kolik ti je? už přestala odpovídat, že šest, a naučila se používat správnou číslovku. Vysvětlila jsem jí totiž, že jako šestiletá ztrácí všechny výhody neplacených vstupů kamkoli. Zřejmě to na ni docela zapůsobilo.)
Součástí tohoto oslavného veselí je i předávání dárečků.

A Breberka se zamilovala do kola. Kdykoli venku zahlédla prcka na odrážedle, mohla si hlavu vykroutit, a pak dvacet minut monotónně opakovala: "Dej mi koo. Dej mi koo, maminko, posím. Dej mi aspoň koo. Jenom koo mi dej, posím..."
Takže nám ho odpoledne doveze pracovník přepravní služby. (pro Babetku zkráceně pošťák. Tomu rozumí.)
Jsem zvědavá, jestli překoná svůj přirozený strach z nových věcí a bude mi tu drandit s helmou na hlavě po kuchyni, nebo budem čekat do léta, až si kolo dostatečně "osahá".

Nicméně před dvěma dny si maličká obula holinky, nasadila čepici, vzala batůžek (s bárbínou na kapsičce) a prohlásila, že jde do školky.
Postavila se ke dveřím a povídá: "Maminko, školky, můžu?"

Tak jsem se nad tím zamyslela, a zjistila, že skoro může.
Nají se sama (pokud má maso rozkrájené na akurátní kousky přesně na jedno normované sousto, ani o milimetr navíc, jinak ho plive, že je moc velký, když je menší, nenapíchne si ho na vidličku), myslí na to, že se má napít.
Dojde se vyčůrat. Občas tedy bojuje s oblékáním kalhotek, ale chápu, na zadek si nevidí. Ale na spaní ještě stejně chce plenku.
Sundá si většinu oblečení sama (jen košilka ji trápí, protože nemá rukávy, za které může zatáhnout), s oblékáním je to trošku horší, protože trička mají na její vkus zatím trošku moc děr, a trefit tu správnou, a správnou částí těla, je nadlidský výkon.
Boty obouvá v sedmi z deseti případů na odpovídající nohu. V těch zbylých třech po pár krocích sama chybu napraví.
Umí pracovat se suchým zipem. Ostatní zapínátka a zavázky musíme ještě natrénovat.
Ví, že má hlad. A taky co rozhodně nebude jíst, pokud to nebude nezbytně nutné.
Dokáže si sjednat pořádek mezi dětmi. To jsem zjistila na hřišti, kdy drahá přistoupila k chlapečkovi, co se vesele vrtal v písku ukradenou lopatkou. "Chapecku, dej mi to. To je opatka. To je moje. Dej mi to, posím." a nebo "Holčicko, žádný šahy!" Prostě pravidla prvního kontaktu si musí určit Babeta sama.
Taky řekne, co ji trápí. "Já pakám. Jsem mutná. Nemám kížku a nemůzu čísk. Nemám kížku ketečkovi. Maminko dej mi. Budeme čísk."

Škoda jen, že na školku si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Myslím si, že by to pro ni byl skoro lepší dárek, než kolo...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 renuška renuška | Web | 26. března 2014 v 10:58 | Reagovat

Pohlížet na oslavu narozenin dítěte jako na oslavu toho, že to jeho matka, tedy já, tenkrát "dala", to mě ještě nenapadlo :-). Ale je fakt, že za tu dřinu by stálo za to občas něco vymyslet jako že "za odměnu". Ale tím je vlastně to děťátko, takže ... nic.

Na dvouletého prcka je Babetka nesmírně šikovná, rozmluvená, co by za to rodiče některých jiných a podstatně starších dětí dali! Takže za mě: Babet ať si klidně do školky na tom kole zajede :-). A že jí jedna cizí tetka z východních Čech přeje krásné narozeniny a gratulace také mamince. To aby jí to nebylo líto :-).

2 Lenin Lenin | Web | 26. března 2014 v 11:38 | Reagovat

"Holčicko, žádný šahy!" je dokonalý! Od srdce jsem se tomu zasmála a od teď to budu používat! :D

Přeji Babetce vše NEJ k druhým narozeninám a vyřiď jí, ať do školky nespěchá a užívá si domácí pohodu s mamčou (která by si na oslavu své dva roky staré námahy měla dát něco skvělýho na zub, co má ráda ;)). :)

3 WhitEvil/taková normální ještěrka WhitEvil/taková normální ještěrka | Web | 26. března 2014 v 14:34 | Reagovat

jéé. úplně jsem začala vzpomínat, jak mi chybí ty časy, když jsem byla malá. škoda, že ten čas tak letí:(
ale na druhou stranu už za pár let budu mít taky svojí rodinu a s tou prožiju spoustu skvělých věcí...aspoň, že mám nějakou útěchu;)

jinak gratuluji k vašemu společnému dni. nikdy jsem nad tím nepřemýšlela jinak než o SVÉM dni, ale je pravda, že za to opravdu vděčíme mámě, takže je to zřejmě sobecké, ale na druhou stranu ona to tak určitě dělala babičce, ta prababičce...atd:)

4 karlaprazakova karlaprazakova | Web | 26. března 2014 v 15:18 | Reagovat

Krásný povídání :), hned jsem se vrátila o pár let zpátky.
Blahopřeji vám oboum, pěkný den :)

5 Taychi Taychi | E-mail | Web | 26. března 2014 v 19:41 | Reagovat

To, co ona umí ve dvou, jsem já měla ve čtyřech, tedy co se týče slov. Pak přišel problém s opaky. Když mi bylo teplo, řekla jsem, že je mi zima, psala jsem pravou, ačkoliv jsem levák, a písmo jsem psala zrcadlově. Ale paní doktorce to, že ve třech letech skoro nemluvím, vůbec nepřišlo divné... To, že mám skoliozu jako prase jí taky nepřišlo divné, ani té její následovnici. A v šestnácti mi ortope navrhuje korzet. No ale to už je jiná část.

Je pravda, že narozeniny by vlastně měly být i oslavou toho, že maminka zvládla porodit dítě, které nyní může přispět něčím vlastním světu. A už se opravdu těším, až Babetka půjde do školky :-)

6 Verča Verča | E-mail | 27. března 2014 v 16:53 | Reagovat

Miluju tohle dětský povídání. Je super, že si Babetka umí zjednat pořádek.:-) No a celkově krásně reprezentuje onu pověstnou ženskou ukecanost.:D Dodatečně přeji vše nejlepší.
P.S A co sourozenec, neplánujete?:-)

7 Ainree Ainree | Web | 2. dubna 2014 v 10:37 | Reagovat

Mě se nejvíc líbilo, jak si umí Babetka sjednat pořádek... Já bych s tím měla problém pomalu ještě dneska.... :-)

8 Kosma Kosma | 10. května 2014 v 18:48 | Reagovat

Je opravdu moc šikovná - většinu z těch věcí uměla moje dcera až ve 2,5 roku, a to je považovaná za šikovnou! Jinak jak říkám já - dřív byla školka za trest, dnes je za odměnu! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama