Loutkoherečka Aneb Malá lavorová etuda

8. dubna 2014 v 21:37 | Vyděšená prvorodička
Z plánovaného dvoudenního pobytu v téměř naší chaloupce se vyklubala skoro týdenní dovča. Tímto chci poděkovat tatínkovi, že obden jezdil do práce, a nechal nás tam s Babetkou bejt.



Počasí nám přálo, pozemek je skoro prokletěn a zkulturněn (mimochodem, věděli jste, že když se pálí jednoroční náletový šeřík, že je to cítit jako konopí?) a jediné, co nám ke spokojenosti chybělo, byla tekoucí voda.

Tedy. Ona ta chajda takovou vymoženost má, ale na ty dva dny, co jsme tam chtěli strávit, nemá cenu vodu zapínat, ne?

A tak jsem po celou dobu nosila vodu v kýblech, a rozmilou koupala v lavoru v na kamnech ohřáté vodě. Prostě romatika.

Lavor se stal středobodem celého dne. Babetka o něm mluvila už u snídaně. Během oběda shrnula, jak se koupala včera. Kolem svačiny sondovala, jestli ještě svítí sluníčko, nebo už je večer, protože večer, jak všichni víme, bude koupání v lavoru.
Večeři dojedla jen pod pohrůžkou, že vodu z hrnce vyliju, nebo se v ní vykoupu sama.

A když jsem ji tam konečně usadila, s ručníkem na podlaze, aby neťapkala po dřevu, a nočníkem v pohotovostní vzdálenosti (protože se do vody prostě nečůrá, maminko, a basta!), zářila jako sluníčko.

A prvorodička měla chvilku oddechu na to umýt nádobí, zametat a nebo si poprvé po celém dni dát nohy nahoru.

Babetka mi jednoho večera připravila loutkové představení. Tedy, pro mě, hrála si spíš pro sebe a já jsem se u toho jen shodou okolností nachomýtla.
Maličká vystrčila nohy z lavoru, chvilku si něco blekotala, a pak slyším:
"Já se chci koupat."
(to jsem chtěla zasáhnout, že se přece koupe, ale předběhla mě...)
"Nemůžeš. Obě nevejdeme, musíš počkat."

V tu chvíli jsem zpozorněla, a nestačila se divit. Příběh, který tam rozehrávaly dvě nožičky byl o tom, že se obě musí vykoupat, ale současně se do lavoru nevejdou. Nožička Maminka navrhla, aby se vystřídaly, ale nožička Babetka se bála jít do vody sama a nožička Maminka jí musela pomoct. Přitom ale spadly do vody obě a plakaly.
Zde zasáhl Deux ex machina Babeta, pohladil oba place a povídá:
"Tady máte gugíčky. Pš, pš, už je to dobý. Nožičko, ty musíš počkat, abys moha koupat taky, nepakej."
Frázování, dikce, oddělení jednotlivých rolí, vykreslení charakterů, dějová linie(!), i závěrečné vypointování, u poroty na soutěži by ve své věkové kategorii rozhodně dostala plný počet bodů.

Celé tohle představení trvalo asi 15 minut, a já jím byla tak zaujatá, že jsem zapomněla i kontrolovat teplotu vody, a na kamnech se mi vyvařila zásoba na dolití.

Tím bych chtěla říct, že si můžem napsat další Breberčino potenciální povolání do seznamu. Budem ho takhle kolektovat, a pak v patnácti, až se bude rozhodovat, co bude dál dělat, ho jen vytáhnem a dáme jí vybrat z toho, v čem je dobrá.

A jestli to bude loutkoherectví, jsem si jistá, že o ní ještě uslyšíte.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 8. dubna 2014 v 23:41 | Reagovat

Skvělé představení! Místo břichomluvce - nožkomluvec! :-)

2 Lady I. Lady I. | Web | 9. dubna 2014 v 7:37 | Reagovat

Navrhuji nakoupit zásobu kdysi tak populárních prstových ponožek (prodává se to ještě vůbec?), tím se herecké obsazení rozšíří na deset členů. :)

3 Vyděšená prvorodička Vyděšená prvorodička | Web | 9. dubna 2014 v 8:59 | Reagovat

[2]: No jo, ale kdo by to oblíkal na ty malý prstíky?

4 renuška renuška | Web | 9. dubna 2014 v 9:44 | Reagovat

Konkurence divadla Spejbla a Hurvínka? :-) Babetka je skvělá a vaše záznamy se jí určitě v budoucnu budou hodit - minimálně pro nostalgické návraty do dětství, kdy pro ni nejlepším utěšitelem byly "gugíčky" :-). Nebo aspoň pro její koupáníchtivé nožky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama