Po vlastní ose Aneb Courací

5. května 2014 v 12:03 | Vyděšená prvorodička
Breberka se ocitá na divné hranici mezi miminem a holčičkou.

Tedy, abyste správně rozuměli, holčička je to samozřejmě jasně od té doby, co ze mě vylezla. Ale ve dvou letech mi vysvětluje, že už není děťátko přece, že je holčička Babetka.

A s tímhle přechodem se dostáváme do lehce prekérní situace.
Transportní situace.


Dokud byla pískle nepřesunové, maminka vzala kočár a basta. Pak jsme ho zahodili (na půdu), a pořídili golfáč. Menší, lehčí, skladnější. A vhodný na kratší pochůzky.

Ale od té doby, co se princezna přestala držet rodičovského prstu jako přilepená, se chce všude dostat sama.
Na hřiště, na nákup, na pochůzky. Ó ká, dámo, tak si choď.

Jenže tenhle její koníček je značně limitující. Zvlášť se to projevuje při hezkém počasí.
Dřív jsem zabalila do kočáru plenky, zeleninovou kaši a křupky a tradá, trávily jsme celé dny venku.

Teď musím koordinovat vycházky, jídlo a spaní dítka (jako díky bohu za odpolední spánek, vo tom žádná).
Celodenní výlety se tedy nekonají, protože přesně uprostřed dne maličká zahlásí, že je "navená" a jde spát.

Což by při výskytu mimo domov znamenalo tahat s sebou celý den kočár, aby se tam předrahá mohla na hoďku uložit.
A na to je prvorodička moc líná, a taky má málo rukou na obsluhu bdícího caparta a vozidla zároveň.

Mít Babetu v kočáře celý den, a unavovat sebe místo ní, je taky jedna z alternativ, ale přiznávám, že to není cíl, kterého chci dosáhnout.
Pravda, její trpasličí vzrůst trošku kryje skutečnost, že už by cestu zvládla sama, takže si nepřijdu tak nepatřičně (párkrát jsem totiž zahlédla maminku s kočárkem, ve kterém byla nacpaná holčička, co vypadala, jako že jde ze školky. Trošku mě to vyděsilo, a ani slečinka samotná se netvářila, že to byl její nápad...)

Už mě i napadlo vzít na výlet do zoo místo kočáru nosítko, aby se maličká mohla při spaní ponosit. Jenže záda mám jen jedny, a od doby, kdy dítko vážilo pět kilo i s čepicí, už uteklo hooodně vody. A pak, v bufáči na lavičce se nemůžete ani opřít.


Takže zatím jen couráme sem a tam, a čekáme, až na velké výlety uzraje čas.

Nebo až někdo vymyslí kočár, co se dá složit a strčit do kabelky.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Verča Verča | E-mail | Web | 6. května 2014 v 22:04 | Reagovat

Anebo s sebou brát, namísto zeleninových kaší, energy drinky.:D

2 Vyděšená prvorodička Vyděšená prvorodička | Web | 3. června 2014 v 9:13 | Reagovat

[1]: Pořád neřeší problém s odpočatým dítkem a unavenou matkou. V ideálním světě by se ten poměr měl přece obrátit! Ale jak na to?

3 Verča Verča | E-mail | Web | 3. června 2014 v 21:41 | Reagovat

[2]:Tak to se hold Babetka bude muset o ty energeťáky s tebou podělit. A ani ten kočárek do kabelky mi nepřijde jako sci-fi - uvidíš, že v Číně za chvíli budou takový vyrábět.:d

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama