Beran zahradníkem Aneb Jak jsme plely špenát

17. června 2014 v 10:01 | Vyděšená prvorodička
Pravidelní voyeři Vyděšené prvorodičky si snadno dopočítají, kdože je ten beran.
V tomto znamení se totiž Babetka narodila, a jelikož je to holčička, říká o sobě, že je ovečka. (na vysvětlování správnosti bude ještě času dost...)
A ti ještě pravidelnější ví, že sem tam naše rodinka utíká z metropole někam jinam.
Pohádková chaloupečka se stěnami tak křivými, že marně hledáme alespoň jeden pravý úhel, a s kouskem zeleně, která si žije naprosto vlastním životem a stále odolává mým pokusům o zemědělství.
Ano, tak tohle jsou hlavní postavy dnešního vyprávění.



Tři týdny jsem si dovolila věnovat se jiným místům a jiným lidem, a moje zahrádka se mi pěkně odvděčila.
Jahody, co rostou na kamenné zídce (jako plevel, a podle zvěstí plodí tak, že se nestíhají sklízet. A já se je bojím přesadit, aby nepřestaly rodit.) mi sežrali šneci.
Fakt. Ne slimáci, ale šneci. Jednoho jsem načapala, jak dva dny sedí přicucnutý na kameni vedle zrající jahody. Třetího dne jsem mu sebrala čerstvě červenou jahodu před tykadlama, než ji stihnul osliznout. A co myslíte? Do půl hodiny byl pryč.

Všechen špenát, co jsem si zasela v květinovém záhonu (protože jsem se za celý rok nedostala ke zrytí zeleninové zahrádky) mi žene do květu.
Máta, ač plevel největší, nechce růst a nechce a nechce.
Pažitka mi zplacatěla a známá tvrdí, že to není pažitka, ale nějaká okrasná cibulovina. (ale já přece musím vědět, co kam sázím ne? A když tam byla pažitka, a okolo nic, tak na tom místě přece nebudout třeba modránky, a pažitka se prostě nevypaří, to dá rozum.)

O plevelu ani nemluvím.

Jamile jsme po těch pár týdnech dorazili, namazala jsem rodince chleby, popadla motyčku a vrhla se do krocení divočiny.
Za pár vteřin jsem měla dítko za zadelí. Krajíc položila do hlíny, a vyzbrojená hrabičkami na písek, jala se mi pomáhat.

Vypadalo to následovně. Maminka rozkutala na kámen tvrdou zeminu, vytahala pampelišky a trávu, a zahodila do kyblíku. Babetka vzala kbelík, vysypala ho zpátky na záhon, a hrabičkami přemístila všechnu zeminu na chodníček vedle záhonu.
Po pátém zopakování prvorodičce došlo, že tudy asi cesta nevede, a pokud má těch pár čtverečních metrů zvládnout do večeře, musí na to jinak.
Breberka dostala za úkol hlídat a posunovat kyblík na plevel.
Dařilo se do chvíle, než předrahá usoudila, že je to poslání příliš namáhavé a rozvalila se mi přímo na špenát.
Po mém upozornění se taktně posunula o pár rostlin vedle.
Zválela mi půlku řádku. Vyplela jediných pár květin, co nejsou plevel. Ty, co nestihla vyplet, aspoň bohatě zasypala hlínou. Tou, která zůstala v zahrádce. Zbytek zašlapala do chodníčku.
I zaúkolovala jsem ji zaléváním.
To jsem ještě netušila, že po posledním vydatném lijáku se nám nejen utrhl kousek skály nad jahodama (čímž jsem přišla o pár kousků), ale ani studna nebyla úplně ok.
Vypumpovala jsem dvanáct kýblů bahna, než se voda dala použít s přimhouřenýma očima aspoň na to zalévání.
Tak Babetka mohla vylít asi pět konviček přesně doprostřed cestičky, aby maminka neměla kudy chodit, dál pokropit travičku a pískoviště.
Nakonec se trošku vyválela v čerstvě zalité hlíně. Odmítala totiž připustit, že záhon není pískoviště, a proto není dobré si tam hrát stejným způsobem.
Na završení parádního zahradnického dne mi nanosila trošku hlíny do domečku se slovy: "Já mám henec a jdu ti uvažit něco moc dobýho na papání. Važím kečup."

Resumé z prvního dne? Vypletý půlzáhon, zmasakrovaný špenát, hlína všude tam, kam nepatří, zablácené dítě, vyčerpaná maminka a do růžova vyspaný tatínek.
Docela dobrá bilance.

Už se těším, až dneska navečer vyrazíme zas. Bude legrace. Přijede pan hovnocuc.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Natas Natas | Web | 17. června 2014 v 12:49 | Reagovat

Úžasné povídání. Teším se na pana hovnocuce z toho jsem totiž jako malá byla nadšená. :)

2 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 18. června 2014 v 17:43 | Reagovat

Hovnocuc :D to bude něco :D

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 20. června 2014 v 7:04 | Reagovat

Být znamením ovečka je moc roztomilé :-)

4 mengano mengano | E-mail | Web | 29. června 2014 v 13:47 | Reagovat

Nejdůležitější je ten dorůžova vyspinkaný tatínek. To zaručuje klid a pohodu v domě, i kdyby šneci sežrali jahody i se zídkou:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama