Blbý dítě Aneb Mluvivá

27. srpna 2014 v 22:21 | Vyděšená prvorodička
Nedávno jsem přemýšlela nad tím, jestli je moje dítko výjimečné, nebo není.
A zjistila jsem, že jen to naprosto běžný dvou a půlroční prcek, ale s určitým benefitem.


Ano, vážení, moje drahá mluví. (Což pravidelnému čtenáři nemohlo ujít.)
A to je právě tím "něčím navíc", co Babetu odlišuje od běžného předškolkového děcka.

Známá s nemluvícím školkovým chlapečkem si vedle mě může připadat jako matka zaostalátka. Ale není to pravda. Obě děti uvažují stejně, jen Breberka dokáže věci pojmenovat.

Když bych měla být konkrétní, napadá mě jeden příklad.
Cizí pán promluví na dítě. A ono se běží schovat za máminy sukně (svetry, gatě, dosaďte libovolně...).
Nemluvící dítě omluvíme tím, že se prostě stydí.
Bambule má vlastní vysvětlení. ("Maminko, žekni pánovi, že nejsem pincezna, že jsem Babetka, holčička.")
A podobných bych měla spousty.

Když drahá nechce na procházku (protože má zrovna lepší zábavu se stavebnicí), když nechce jíst (protože dostala příliš velkou lžíci a blbě se jí vejde do pusiny), když se nechce obléknout (protože si zrovna oblíbila pejskový tričko, takže mě, mámo, laskavě, necpi do srdíčkový mikiny), když se maminky drží jako klíště (protože jsme se ještě dneska nepomazlily, a ve chvíli, kdy balancuju s pekáčem plným masa nad troubou, ji to zrovna přepadne...)

S prckem, co vám dokáže říct, co se děje, se snadněji vyjednává. Neříkám tím, že ta drobota, co si se slovními výlevy dává načas, je diskusi nepřístupná, ale když víte, o co kráčí, snadněji děcko umlátíte argumentem.

Stejně jako prstíky trčící s kočárku při slovním doprovodu snadněji uklidníte ujištěním, že toho holuba na chodníku taky vidíte, než když musíte pracně vyjmenovávat všechno, co se v dohledu nachází. (To byste nevěřili, jaký jsou děti detailisti. Breberka momentálně ujíždí na popelnicích na tříděný odpad a na pytlíkách poletujících v povětří.)

Takže lidi v mém okolí žasnou nad Babetčinou genialitou, a já si jen vrním pod fousy, protože vím, že má předrahá je na tom stejně jako ostatní děti jejího věku, jen to umí dát, s patřičnou dávkou exhibicionismu, najevo...
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 27. srpna 2014 v 23:20 | Reagovat

Já jsem byla dítětem, které začínalo mluvit hodně pozdě, hodně lidí se strachovalo, jestli jsem v pořádku, ale když jsem pak ze dne na den začala mluvit v dlouhosáhlých souvětích a popisovala věci abstraktnějšími výrazy, taky jsem nebyla úplně normální. Možná i tím, že levou zvládnu skoro všechno jako pravou. I psát, tak se na mně hodně lidí dívalo z výšky a jistým opovržením. Přeji Babetce aby ji nic takového nepotkalo.
Já myslím, že všechny děti jsou výjimečné, hlavně pro své rodiče :)

2 annapos annapos | Web | 28. srpna 2014 v 6:58 | Reagovat

Mám již nějaké roky a mnohokrát jsem to zažila, když to bylo poprvé a v kočárku dvouleté dítě, já na ně šišlala. kde má maminku a ono krásně čistě řeklo, maminka nakupuje v drogerii? Od té doby na děti nešišlám, mluvím s nimi jako se sobě rovným a chápu, že s dětmi je nutno tak mluvit.

3 Takara Takara | Web | 28. srpna 2014 v 8:02 | Reagovat

Hlavní rozdíl je v tom, že holčičky začínají mluvit dříve než kluci...takže známá by se měla spíše kouknout na jinou známou se stejně starým chlapečkem, aby byla v reálném obraze...(úplně nejlepší je nesrovnávat, protože každé dítě je jiné, ale tomu se asi nedá úplně vyhnout :) )Vývoj řeči u chlapečku je pozvolnější naopak, co se hrubé motoriky týče, tam bývají kluci napřed :) Babetka bude mít vyřídilku (hádám po mamince), takže se ve světě určitě neztratí :)

4 Taychi Taychi | E-mail | Web | 28. srpna 2014 v 21:45 | Reagovat

Se mnou maminka chodila k doktorce a ta říkala:,,Nebojte se, ta se vám tak rozmluví, že vás bude bolet hlava," začala jsem mluvit ve třech a půl, ve čtyřech jsem byla ráda za pár slov... :-D
Každé dítě je jiné, jak už tu bylo řečeno.

5 Vyděšená prvorodička Vyděšená prvorodička | Web | 29. srpna 2014 v 10:16 | Reagovat

Ono tady jde o to, že Breberka tím, že mluví, vypadá daleko chytřejší, než ostatní děti. Přitom si všechny myslí totéž, jen některé to dokážou formulovat...

6 Lenka Machovská Lenka Machovská | E-mail | Web | 30. srpna 2014 v 22:47 | Reagovat

Já bych to nepaušalizovala, náš Kubík mluví od dvou let v souvětích, kluk nekluk. V pondělí jde do školky, předpokládám, že až opadne počáteční stres ze změny prostředí, tak z něj paní učitelce praskne hlava :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama