Online a offline rodičovství Aneb Virtuální dítě

26. listopadu 2014 v 11:14 | Vyděšená prvorodička
Nedá se s tím nic dělat, žijem v bytě v centru Prahy a kozy se nám nepasou na dvorku. Máme mikrovlnku, digestoř, hnětací robot, odšťavňovač, dálkový klíč od auta, počítače, mobily, tablety a čtečky knih.
Breberka se mezi těmi všemi spotřebiči, udělátky a zařízeními proplétá a vnímá.
Tedy typický potomek virtuální doby.



Ze začátku jsme s drahým mužem diskutovali o přístupu robátka k multimediálním hračkám. Televize včetně.

Dopadlo to krapet jinak, než jsme doufali, dlužno říci, že se to stalo naším vlastním přičiněním.
Ale B. je holčička vnímavá a vybíravá a musím uznat, že ze všech těch vynálezů vyzobává (zatím) jen to dobré.

Spuštění Déčka se plus mínus krylo s jejím startem zájmu o televizní dění. Takže Kouzelná školka prostě musí být.
V případě zaměstnanosti Prvorodičky se přísun televizní zábavy nezastavil po skončení Kouzelného kolotoče, ale telka frčela dál.
A najednou koukám, co to dítě provádí s těma rukama a nohama a dostalo se mi vysvětlení, že to dělá jako Jogínci. A nutila mě uklidňovat se se zavřenýma očima, sepjatýma rukama a mantrou Óm...

Budiž.

Když mi před odpoledním spánkem (nebo při cestě autem) chce vyprávět pohádku, začíná znělkou. A končí titulky. (Vypadá to asi takhle: "Maminko, ceš o mašince? Tak posouchej. Hu hu huuuuu, huuuu, huuuuu....Ceská teevize uvádí bájecný seliál o Mašince. Byla najednou jedna mašinka ohanžová a ta musela jít spinkat. Ale já nechci spinkat, ale musíš žíkala čelná mašinka. Tak jo a šla spát. A to je konec pohádky. Na kopečku stál zvonec a pohádky je konec. Hu huu huhu huuuu huuuuu....")

Co je ovšem zásadnější než televize, jsou tatínkovy hračky.
Ano, už jsem někde psala o miláčkově zálibě v technických hračkách. Stejně jako ho baví pořizování praček, varných konvic a kuchyňských robotů (snad jen fén, co jsem dostala v Vánocům ho nijak extra nezaujal), miluje svoje mobily (které mu dělají radost neopravitelnými vadami, aby je mohl beztresně vyměnit za neokoukaný kousek...), tablety a čtečky.

Když si nového mazla pořídí, nemám alespoň týden nárok na konverzaci jinou, než tu, co se týká aplikací, vychytávek a jiných vyfikundací. Mapa hvězdné oblohy, vodováha, navigace, slevové akce v obchodech, csfd.cz, internetová rádia...Která z vás máte doma jiného muže než Tarzana z džungle, asi víte, o čem mluvím.

No a jelikož od dob, kdy se Babetě poprvé podařilo ukořistit mužovu vidličku a s ní i sousto z jeho talíře (guláše místo miminčí kaše), rozhodla se, že to, co má táta je prostě nej.

A s učenlivostí dítěti vlastní se postupně naučila jeho přístroje ovládat. Začalo to pouhým sledováním videí. Pak zjistila, jak je zastavit, znovu pustit, přetočit, odtud byl jen krůček k ovládání celé galerie.
Pokračovalo to pohádkami. Online i offline (když jsme mimo signál, aby nepřišla o tisícpětseosmnáctkrát zhlédnutý Krteček a lízátko)
Pak přišly na řadu dětské aplikace. Kreslení, omalovánky, hra, kde se chytají rybičky...

Prvorodička byla tou dobou krapet zoufalá, že je venku krásně, a drobek sedí s tatínkem na kanapi a vymalovávají elektronické obrázky.

Nelenila jsem, a koupila progresky, omalovánky, stoh papírů a čekala, co se stane.
Babeta byla nadšená!

A co teprve, když jsem jí vyrobila dětmi milovanou hru Chytání rybiček. Kartonové rybky s kancelářskou sponkou v tlamičce jsem asi tři hodiny potahovala baervnými papíry, kreslila očička a šupiny.
Jedno odpoledne jsme strávily v parku hledáním správně dlouhého a rovného a snadno nezlomitelného klacku a......!
Po přivázání magnetu na konec udice se zrodila báječná hra!

A naprosto bez nutnosti připojení k místní síti! Tím jsme si s mužem definitivně rozdělili role. Tatínek je online, máma offline. (Zatím totiž B. nepřišla na to, že i máma umí elektronické hračky obsluhovat.)
Takže ve chvíli, kdy drahý objeví nějakou novou báječnou dětskou appku, já už přemýšlím, jak ji z virtuálního prostoru vytáhnout do reality.
A zatím se mi daří a musím říct, že Breberka je skvělá v tom, že nedává přednost imaginárním věcem na úkor těch skutečných.

Jsem ráda, že se nám daří vybalancovat ten vztah k moderním technologiím. Vím, že jako prcek narozený mezi hromadu elektroniky ji nebude brát jako něco výjimečného a pozoruhodného, ale naopak, naučí se s ní pracovat stejně jednoduše a intuitivně, jako pochopila, jak se chytají papírové rybky v kartonovém rybníčku na omagnetkovanou udici.
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 kanashi kanashi | Web | 26. listopadu 2014 v 12:50 | Reagovat

Těší mě, že se ještě najdou dnes matky, které nemají natolik vyhraněný vztah k elektronice, že na ní buď dítě nesmí vůbec sáhnout, nebo naopak u toho sedí celý den. Klobouk dolů!

2 sedmi sedmi | 26. listopadu 2014 v 20:40 | Reagovat

To je geniální přístup :-)

3 guiltygirls.blog.cz guiltygirls.blog.cz | Web | 26. listopadu 2014 v 22:49 | Reagovat

Wow, výborný článek, tleskám ;-)  To je snad poprvé, co čtu něco nezaujatého na tothle téma :-)

4 Lenka Machovská Lenka Machovská | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 12:24 | Reagovat

Taky myslím, že je nesmysl dětem přístup k moderním technologiím absolutně zakazovat. Raději je naučím najít si v tom vlastní cestu. Koneckonců se do toho narodily, je to nedílnou součástí jejich životního prostředí. Starším lidem je vyčítáno, že "nedrží krok" a často jsou kvůli tomu nezaměstnaní. A dětem to budeme upírat? Kromě toho bychom se toho všeho museli v první řadě zřeknout my sami. A pokud půjdeme do důsledků, tak i těch myček, praček či kuchyňských robotů...

5 Blanka Blanka | Web | 4. prosince 2014 v 9:50 | Reagovat

Asi jsem příliš kontroverzní, ale až budu mít jednou (snad) dítě, nechci, aby v takto útlém věku hrálo hry na tabletu apod.
Neřeknu, když povyroste třeba do 5 let, ale takhle malé? Proč? :( Taky jsem bez toho vyrostla a přiučení se moderním technologiím podle mě opravdu stačí až třeba před nástupem do školy.

6 Metteorwa Metteorwa | E-mail | Web | 4. prosince 2014 v 10:15 | Reagovat

Já osobně nejsem zrovna nadšená, když někde vidím mimino v kočárku, jak vřeští, dokud mu máma nedá mobil. Když se ale udrží rozumná hranice a míra, je to v pohodě, vyhnout se tomu stoprocentně nedá a mimčo se zabaví i něco naučí. Ale osobně se mi naprosto příčí představa, že by se děti měly učit ve školách na tabletech, nebo počítačích (taky z toho důvodu, že doma si s tím užijí dostatečně). Mnoha lidem totiž dost nedochází, jak důležité je pro dítě skutečně psát rukou na papír (kvůli nervovým spojením, a tak dále), stejně jako takové ty hry typu "paci paci". Proto taky trochu ohrnuju nos nad Comenia Scriptem, přijde mi naprosto zbytečné to dětem "ulehčovat" - psaní tiskacím je méně plynulé než psacím. To je to samý jako s matikou - nejde o to, aby z dětí byli matikáři, ale o podporu vývoje logického myšlení.
Máma učí především prvňáčky na prvním stupni a mám to z první ruky. Hlavní je, že děti samy často i upřednostňují realitu před virtuálnem - když se omalovává na tabletu, těžko si můžete zapatlat celé ručičky barvama a omáknout s nimi podlahu, nábytek a stěny. To je teprve zábava :D.

7 Ijacek.007 Ijacek.007 | Web | 4. prosince 2014 v 10:29 | Reagovat

Myslím že jsi naivní myslet si že se ti povede malému dítěti odepřít elektroniku, která je již téměř běžnou součástí našich domácností. Děti vnímají svět kolem sebe a chtějí a napodobují vše co vídí. Mé dítě si například od doby co chodí tedy cca od osmého měsíce každé rano došlo na noční stolek vytáhlo mi telefon z nabíječky a chodilo po ložnici a předstíralo, že telefonuje. Pak telefon zase odložila a šla si hrát.  Bylo to pro ni něco normálního, protože mě prostě vděla jak to samé s tím samým telefonem dělám já.  Nezakazoval jsem ji to je to přece jen věc. Teď už ji telefon nezajímá, ale ví, že pokud volám ženě mluví se mnou. Podobě doma vnímají děti veškerou elektroniku, kterou používáme zákazy myslím nejsou namístě.  Mnohem důležitější je najít kompromis mezi virtuální realitou a skutečným životem.  Nám se to zatím zda se daří a autorce také a to je asi nejlepší cesta jak ty malé tvory vést.

8 Marillee Marillee | E-mail | Web | 4. prosince 2014 v 10:42 | Reagovat

Tak to jsi úžasná mamka, když se snažíš virtuálno předělat do reality! :D :) Já bych svoje dítě taky nechtěla vychovávat na tabletech a dalších podobných mozekvyžírajících blbostech, ale když se nad tím zamyslím, pro to dítě je to prostě hra a pokud v okolí není nic zajímavějšího (jako třeba klacek s přivázaným magnetem, hehe), tak si prostě ťuká prsty po obrazovce a je spokojené. :)

9 Ronnie Ronnie | Web | 4. prosince 2014 v 10:56 | Reagovat

Moc chválím, že se snažíš dítě zaujmout takovými hrami ;) Chytání rybiček jsem milovala a i když jsme už po 1. třídě měli počítač a mohla jsem hrát PC hry, nikdy mě tato "rybičková hra" nepřestala bavit! :) Jen tak dál, moc chválím za takovou výchovu! :)

10 Em Age Em Age | Web | 4. prosince 2014 v 13:35 | Reagovat

Myslím si, že je správné, že se snažíte, aby to B. měla 50 / 50.

11 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 4. prosince 2014 v 14:15 | Reagovat

Tento článek mi hodně otevřel oči. Nejspíš to je opravdu nejlepší cesta...

12 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 4. prosince 2014 v 18:56 | Reagovat

Souhlasím s tebou..dítěti by se elektronika neměla zakazovat, ale nemělo by se to s ní zase moc přehánět..avšak nemyslím si, že by to mělo být 50 na 50, ale mělo by převažovat spíše to bez elektroniky ;)

13 Ina Ina | Web | 4. prosince 2014 v 22:52 | Reagovat

Jaká pravda. Ráda bych, aby moje děti byli spíše offline, ale nějaké to zdraví prozkoumání online světa určitě nezaškodí. Však bych nerada, aby u všech vymožeností proseděly dětství. Ještěže plyšáky a podobné klasické hračky ještě nevyrábějí elektronicky... alespoň doufám! :D

14 Holoubek Holoubek | E-mail | Web | 5. prosince 2014 v 16:21 | Reagovat

Musím říct, že váš přístup (ač ne úplně zamýšlený) je vskutku geniální! Doufám, že se budu jednou moci inspirovat. :)

15 Janča Janča | E-mail | Web | 22. prosince 2014 v 18:29 | Reagovat

Jestli ti takhle skvěle vypráví pohádky, tak to je moc pěkné. :D Určitě se musíš vždycky zasmát. :D
Jinak jsi skvělá, že umíš vyrobit "Chytání rybiček" a třeba i něco dalšího, aby jen neseděla u elektroniky. To se v téhle době vážně cení!

16 rionka rionka | Web | 12. dubna 2015 v 11:32 | Reagovat

To je skvělý! Díky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama