V podání mého dítka se může každá pohádka dočkat i nečekaného konce...
Naše aktuálně oblíbená pohádka je Boudo, budko (na paty jí šlape uspávací o pasáčkovi, jak počítá ovečky při přecházení mostku. Maminka se dostala nejdál k padesáti ovečkám. A pak dostala vynadáno, že to bylo moc krátký...).
Bouda je totiž pohádka ťukací.
Takže každá na jedné straně dveří a Babeta ťuká:
"Boudo, budko, do v tobě pčebývá?"
"Já myška hrabalka, a kdo jsi ty?"
"Já šem zajíček ušáček."
"A chceš se mnou bydlet?"
"Ani ne. Děkuju."
---
Jedna z hlavních aktérek odchází neznámo kam. Prvorodička osiří.
Zazvonil zvonec, a pohádky je konec.
Dobrou noc!
Umím si představit, že v některé dny je to vlastně happyend :)