Foukání do svíček Aneb Dopis miláčkovi

27. března 2015 v 8:54 | Vyděšená prvorodička
Před třemi lety se objevila Vyděšená prvorodička. Přesně v ten moment, kdy se narodil můj malý poklad.
Čas mi nedá nadechnout, a než jsem se stačila otočit, svět a lidé kolem mě se změnili k nepoznání.


Hlavně Ty, moje malá B!

Jsem pyšná máma, že mám takovou dceru, jako jsi ty.

Jsem pyšná na to, jaká jsi. Chce se mi napsat, jak jsme tě vychovali. Ale hlavní v téhle hře jsi vlastně ty.
Kdybys nepochopila, že poprosit a poděkovat je prostě normální věc, a pokud něco chceš, je obvyklé slova prosím a děkuji použít, museli bychom se s tatínkem uchýlit k pohádce o kouzelných slovíčkách.
Ale ty víš, že Abrakadabra nebo Čárymáry ti neotevřou dveří, jako prosté: "Posím posím..."

Stejně tak jsem pyšná na to, že se dokážeš omluvit, když něco provedeš. Ne proto, že se to má, ale proto, že tobě samotné je to líto.
Tvá omluva mě obměkčí víc, než tisíc slziček.
A slibuju, že i já se ti dál budu omlouvat, pokud do tebe drcnu, když mi zničehonic zapřekážíš, nebo provedu něco, co mě bude mrzet.
Protože nejsem jen tvoje máma, tvoje učitelka, a tvůj dráb, ale hlavně tvůj parťák. A doufám, že to tak zůstane vždycky.

Jsem pyšná na to, co všechno znáš. Že nedostáváš domácí úkoly, ale přesto se učíš každý den. Zajímají tě různé odstíny barev (protože ty obvyklé už dávno znáš), a písmenka, co vidíš kolem sebe. Jsem pyšná na to, že poznáš ta pro tebe důležitá, a proto víš, komu patří dárky pod vánočním stromkem.
Že počítáš do dvaceti, ne proto, abys byla frajer, ale proto, že to zrovna k něčemu potřebuješ.
Jsem pyšná na to, že znáš hromadu zvířat a ptáků. Některé takové, které by nezařadila ani maminka.
Ne, protože tě to někdo učí, ale protože chceš vědět, jak se jmenují.

Jsem pyšná na to, že se sama svlékneš. Protože je to rychlejší, když maminka napouští vanu s bublinkami, sundat si oblečení, a do koupelny nakráčet jako naháček.
A jsem pyšná na to, že víš, kam hromádka svršků patří. Abychom ráno nehledaly ponožky nebo košilku. A uklízíš bez řečí. Protože víš, že je to dobré. Ne proto, že to říká máma.

Jsem pyšná na to, že si dokážeš obléct už i tričko. Ačkoli má hodně otvorů, a najít ten správný je občas fuška. Není pro maminku hezčí pohled, než když do pokoje odejde B. v pyžamu a vrátí se tričku, teplákách,ponožkách a bačkorkách. A že že máš to tričko obrázkem vzadu? To mi vůbec nevadí, to na tom není to důležité.

Jsem pyšná na to, že se necháš učesat a netropíš hlouposti. Ačkoli pletení copánku občas tahá, vybíráš si ho nejčastěji, protože víš, že ti pak vlásky nepadají do očí a můžeš si v klidu hrát.

Jsem pyšná na to, že se sama najíš. A když sousto nejde napíchnout, umíš si ho vidličkou nabrat jako lžící. Ani nevíš, jak tím mámě a tátovi pomáháš, a jakou máme radost, že si všichni tři můžem dát teplé jídlo najednou. A ještě chvíli ti budeme pomáhat, když už tě to věčné napichování přestane bavit. Jsme tady přece pro tebe!

Jsem pyšná na to, jak se staráš o Indianu. Těšila ses na něj, když byl u mámy v bříšku, a miluješ ho i teď, kdy mámě bere trochu času, který by mohla trávit s tebou.
Moc jsi mě potěšila, když jsi včera poprvé Indiána krmila z lahve. Ani nevíš, jak jsi mi pomohla, protože jsem mohla dokončit oběd, a nemusela jsem vypínat plotnu.
Mám ráda, když Indymu zpíváš a vyprávíš pohádky, a vidím, že tak jak ty máš ráda jeho, on má zase rád tebe. Všímám si, jak se po tobě otáčí, jak tě sleduje, když si hraješ a doufám, že vám to vzájemně vydrží navždycky.
Jsem šťastná, že nejsi smutná nebo naštvaná, když tě bráška v noci probudí, že chápeš, že to nedělá schválně, aby ti uškodil. A slibuju, že ho brzy spolu naučíme spát celou noc!

A nejvíc jsem pyšná na to, že se s tebou dá diskutovat. Snažím se nepřikazovat nic jen proto, že jsem máma a můžu, ale vysvětlovat ti, proč je něco důležité dělat nebo nedělat, říkat nebo neříkat. Jak se podle toho zachováš, už je na tobě.
Vážím si toho, že mi ríkáš, jak se cítíš, co ti dělá radost, a co ti vadí. Když si spolu tyhle věci vyjasníme, dokážem se rychleji domluvit na tom, jak je řešit.
Proto se okolí ptá, jak je možné, že mám tak báječnou holčičku. A já odpovídám, že prostě taková jsi!

Kdyby se ti někdy zdálo, že tě máme míň rádi, nebo se ti nevěnujeme tolik, kolik bys chtěla, řekni nám to. Ale věz, že jsi pro mě a pro tatínka střed vesmíru a života, ty jsi byla v našem světě první, a i když naši nekonečnou lásku dělíme dvěma, myslím, že půl nekonečna je pro jednu malou holčičku ještě dost.

Milá B., přeju Ti, abys po celý život cítila naši velkou porci lásky!
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Limeo Limeo | E-mail | Web | 27. března 2015 v 9:41 | Reagovat

Páni, blahopřeji k třetím narozeninám blogu ale i ke 3. narozeninám B! :-). Být tebou, rozhodně bych tady ten blog nechala, třeba si ho za pár let B přečte a uvidí, jak skvělou a milující mámu má ;-).

2 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 27. března 2015 v 13:49 | Reagovat

To je tak krásné! :)

3 Martin Martin | E-mail | 27. března 2015 v 15:24 | Reagovat

Pamatuji si, že jsem měl jedno období, kdy jsem vyžadoval maximální pozornost a vrhal šípy protivenství kolem sebe--uff ještěže už je to pryč :-)

Rád bych Ti a Tvým čtenářům představil aplikaci na hlídání dětí, která by mohla být zajímavá a užitečná pro Tvé čtenáře.

Aplikace na hlídání dětí www.rodicevpohode.com je určena pro rodiče s dětmi ve věku 6-14 let. Rodiče na svém PC/telefonu vidí, kde se zrovna jejich dítě nachází. Pokud dítě dorazí do školy nebo se někam zatoulá, přijde rodiči na mobil SMS. Služba je na jeden měsíc zdarma.

Pokud Tě aplikace zaujala a ráda bys ji nějakým způsobem sdílela se svými čtenáři (recenze, zmínka na FB, aj.), byl bych moc rád.

Pěkný víkend!

Martin

4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 27. března 2015 v 20:41 | Reagovat

To je moc krásné "prvorodičkovské" vyznání. Nádherné, šťavnaté, plné lásky a přitom přirozené a lidské. Moc pěkně se čte a ještě mnohem líp se musí zažívat na vlastní kůži :-). Tak přeju všechno nejlepší a ať jde všechno dál těmi nejsprávnějšími a nejpřínosnějšími cestičkami. Rozjeté to máte na velikou jedničku! :-)

5 userka userka | E-mail | Web | 27. března 2015 v 23:58 | Reagovat

Krásný! Netoužím po ničem jinym, než objevit jedince, kterýho jeho maminka vychovala podobně.

6 Vyděšená prvorodička Vyděšená prvorodička | Web | 28. března 2015 v 0:37 | Reagovat

[5]: Se stav, ukážu. (Ale bacha, koukat, ale nešahat! ... Však ona by ti to Babetka vlastně vysvětlila sama.)

7 userka userka | E-mail | Web | 28. března 2015 v 6:35 | Reagovat

[6]: Tak abych to upřesnila, objevit ho proto, abych ho mohla nazývat MÝM :) Říká se, ať my single nezoufáme, že se nás partner možná ještě nenarodil :D Na Indiho ale čekat nechci :)

8 anniele anniele | Web | 5. dubna 2015 v 16:05 | Reagovat

Je optimistické číst měsíc před porodem něco takhle milého... Děkuji a moc gratuluji k narozeninám dcerušky. Úžasně napsaný článek - zasmála jsem se i jsem uronila slzičku dojetí..

9 rionka rionka | Web | 12. dubna 2015 v 11:38 | Reagovat

je to ňuňu. doufám, že si to jednou přečte :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama