Užíváme si tak babího víkendu na dvorku u chaloupky, a Babetu zaujme ptačí cvrlikání jakési.
Sousedi ve svahu mají totiž na pozemku asi třicet ptačích budek a naprostá většina z nich je trvale obydlená. Takže o opeřence není nouze.
"Mami, to byla asi sýkolka.", hlásí Breberka.
"Jako sýkora koňadra?", mžourám do slunce a hledám, kde by ten pták mohl asi sedět.
"Ne, sýkola koňadla zpívá takle: U u uuuu, uu uuuu....", jak neumí pískat, kvílí vysokým hláskem.
(svého času byla její oblíbená tabletová gameska procházení atlasu ptáků pro děti, kde k obrázku ptáka bylo přiloženo krátké povídání a záznam zpěvu)
"Tak která? Modřinka? Parukářka?"
"Ne, já myslím, že to byla sýkolka obdélníček!"
Kvíz pro ornitology: Kterou sýkoru měla Babeta na mysli?
Á, že by sýkora uhelníček?
Ta k nám lítá na slunečnici :-)