Týden trojitá Aneb Tour de porodnice

10. prosince 2016 v 21:46 | Vyděšená prvorodička
A je to. Je nás 3+2. A nebo 2+3?
Nebudu vás nudit vyprávěnkami o porodu,to jste přece četli ne jednou, ale hned dvakrát, nebudu psát o tom, že mi poprvé filmově praskla voda (ačkoli scéna, jak v šest ráno stojím v chalupě v noční košili na ručníku a přemýšlím, jak se obléknout tak nějak za sucha, by se v žádném bijáku neprosadila), že to byl nejdelší porod (teda technicky ne, ale mně se tak zdál, protože jsem si ho celý odhekala v porodnici), a že to fakt dost bolí (čím častějc rodím, tím víc si říkám, proč jsem do toho zase šla).


Jsem totiž jedna z mála, kdo může fundovaně říct, která porodnice je nej.
Miminkovské diskusní weby se jen hemží recenzemi na různá zdravotnická zařízení, kde matky adorují nebo zatracují jednotlivá pracoviště.
Jen někdo vyzkouší víc než jedno. Většinou dvě.
Ha! A Prvorodička má tři zářezy! Už jsem zvládla Podolí, Kladno, a ještě jednu.

Rozhodla jsem se totiž, že budu rodit v Příbrami. Jednak na fotkách to vypadalo celkem ok, ale hlavně je to porodnice nejblíž našemu druhému domovu, chalupě před Slapskou přehradou.
Když už nám babička Dáma sebrala děti (počet dvě), že nám je vrátí až s počtem tři, chtěla jsem využít mezičas ke svému oblíbenému "došukávání" na zahrádce.

Tři dny před porodem jsem sice nechala stříhání ostružinových šlahounů mužovi, ale pak jsem ty svině píchací s velkou chutí přehazovala vidlemi na ohýnek, který se mi po dvou hodinách podařilo rozdělat, ačkoli jediné kalhoty, do kterých jsem nastrkala své velebřicho, aniž by mi na něj táhlo, vzaly kvůli zlým a pitomým blbým hnusným trnům za své.

Dva dny před porodem jsme zas pálili seno z koupelny. Tedy, rozumějte. Naše chalupa má seník (asi seník. To byl. Kdysi.)
Ale seník nepotřebujem. Chceme koupelnu.
Koupelna nepotřebuje seno. Proto jsme ho likvidovali.

A víte, co ještě potřebuje koupelna? Dveře. Ideálně ne do zahrady, ale dovnitř.
Místní dělníci, co nám zvelebují, co zvelebit chcem, mi asi chtěli udělat překvápko k porodu, a ve chvíli, kdy jsme čtyři dny před porodem do domečku dorazili, mě čekala v kuchyni centimetrová vrstva prachu a díra ve zdi.
Fakt dík, chlapi. Takže jsem do půlnoci likvidovala spoušť. V pěti stupních. Protože kuchyň s dírou ve zdi prostě nevytopíš.

A co myslíte? Hned druhý den ráno byli zpátky, a trhali v seníku (budoucí to koupelně) strop. Takže všechen ten stoletej bordel a prach jsem měla v kuchyni zas.
Jako, díky podruhý.
Dala jsem si druhý kolo (abych si měla kde uvařit aspoň kafe), tentokrát byla teplota +1°C, protože teď byla díra až na půdu.

Poslední den před porodem (což jsme ale samozřejmě netušili, když termín se ještě počítal na prstech obou rukou) byla sobota, a tu jsme se rozhodli věnovat výletu do sprchy v Praze. To aby nás náhodou nevyhodili z porodnice, že smrdíme, jak spálený seno.
Ukecala jsem muže, že se hned vrátíme na chalupu, protože jsem si nenastříhala smrkový větvičky a bylo by dobrý ještě zlikvidovat podzimní listí, a že klidně budu nosit i tu suť a fošny ze zbouranýho stropu (protože z toho maximálně tak porodím, a to stejně jednou chcem, tak na co se šetřit), což se vlastně nakonec taky stalo. Jen ty fošny si odnosil drahý sám.
Ale to by asi udělal i kdybych je byla bývala opravdu unesla, což jsem teda jako fakt neunesla.

Plán na neděli byl jasný. Pořezat a uložit všechno to parádní proschlé stoleté červotočem prožrané dřevo, které jsme zničeným stropem nečekaně nabyli, a co se hodí hodit do kamen a ušetřit tím nějakou kačku v téhle topné sezoně.

No, tak to byl plán. A v šest ráno mi praskla ta voda. Za šest a půl hodiny od první kontrakce jsme se už s nahatým fialovým novorozencem mazlili na sále.
Můžu říct, že Příbram je nej porodnice, kde jsem zatím (!) byla. (pro podrobné rešerše mě klidně kontaktujte, jak říkám, srovnání mám)

Teď jen doufám, že na mě muž s tím řezáním dřeva počká, abych mu píchla, nebo si odrovná záda, a já teď potřebuju každou ruku navíc.
A taky mi prosím, kromě zdraví, pevných nervů a té ruky navíc, přejte, ať mi dělníci do Vánoc osadí díru v kuchyni dveřmi,
abych si mohla to kafe konečně vařit bez rukavic!


P.S. Odin je fakt boží!
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 10. prosince 2016 v 23:16 | Reagovat

Blahopřeji k výkonu. :-)

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 10. prosince 2016 v 23:35 | Reagovat

Gratuluju,to je skvělé. Když se firmě daří, prostě se přibírají noví lidé! :-)

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. prosince 2016 v 23:40 | Reagovat

Tak držím palce :-)
Pamatuju, jak jsem se stěhovala s měsíčním prckem. Sice do paneláku, ale zrovna ten byt vypadal jak vybydlený.
A ne, nepřála bych to nikomu.
A vůbec, ať roste :-)

4 Bloud Bloud | Web | 11. prosince 2016 v 7:59 | Reagovat

Třikrát hurá Odinovi!:)

5 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 11. prosince 2016 v 18:11 | Reagovat

Gratuluju a ať se daří všem, ať už 3+2 nebo 2+3 ☺☺☺

6 Sedmi Sedmi | 11. prosince 2016 v 19:49 | Reagovat

Gratuluju a ať se daří 😃

7 veruce veruce | Web | 12. prosince 2016 v 11:12 | Reagovat

Gratuluju a ať se daří! :)

8 Hana Hana | E-mail | Web | 13. prosince 2016 v 11:22 | Reagovat

Gratuluju, ať jste spokojená rodinka ;)

9 BaMa BaMa | Web | 22. prosince 2016 v 14:44 | Reagovat

Moc gratuluji zasloužilé rodičce, dávno ne prvorodičce :-D Přeji hodně zdraví celé rodince a pevně doufám, že dělníci už mají dávno hotovo :-)

10 Vyděšená prvorodička Vyděšená prvorodička | 23. prosince 2016 v 0:59 | Reagovat

[9]: Hlásím NEMAJ!

11 Kaja Kaja | E-mail | Web | 24. ledna 2017 v 14:23 | Reagovat

Kolik deti jeste planujes? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama