Když jsem Babetu ještě nosila v břiše, byla jsem jednou v mé oblíbené (protože nejbližší) drogerii vybírat balení a mazání na děti.
Tenkrát již obtěžkána skoro dvaceti kily, co tam dřív nebyly, taškou a vozíkem, připadala jsem si malinko, opravdu decentně nemotorně, jak jsem kličkovala mezi regály ve snaze najít správný neparfemovaný miminí šampon (který jsem do konce spotřební doby nezvládla použít, protože Babeta byla dlouho plešatá).
